Nejvyšší číslo podle statistiky má Jihomoravský kraj. Pohřební vůz tam musel na smutnou cestu vyjet devatenáctkrát. Patnáct mrtvých si na své konto připíší i hlavní město Praha, Jihočeský a Moravskoslezský kraj. Tradičně nejméně mrtvých je na Vysočině.

Smrt v práci se přitom nevyhýbá žádné profesí. Umírají ředitelé velkých firem, vědci a učitelé, stejně jako úředníci, poštovní doručovatelé nebo zedníci. Statisticky nejvíc zemřelo řidičů nákladních aut, za kterými poměrně těsně následují řemeslníci.

Odborníci ale upozorňují na to, že statistiky mohou být ošidné. Záleží totiž nejen na tom, kolik lidí a v jaké profesi zemře, ale i co se za okolnostmi jejich smrti skrývá. „Co se pracovní úrazovosti a pracovního rizika týče, nejde ani tak o samotnou profesi, jako spíše o určitý druh vykonávané činnosti,“ vysvětluje Ivona Foltisová ze Státního úřadu inspekce práce, který pracovní úrazy sleduje a eviduje.

Ve dvou různých profesích tak podle Foltisové může člověk zemřít při stejné činnosti. Tak například pád ze žebříku může stát život zedníka, stejně jako knihovníka nebo úředníka.

Cena za život: 240 tisíc korun

Lidský život sice žádné peníze nenahradí, přesto je jeho cena pevně stanovená. Zákon to říká jasně. Cena při ztrátě života v práci je 240 tisíc korun.

I když se na první pohled zdá, že necelý čtvrtmilion není nic moc, na ten druhý, už je to trochu lepší. Na odškodnění od zaměstnavatele má totiž nárok nejen pozůstalý manžel nebo manželka, ale i nezaopatřené děti. Vdova se dvěma dětmi tak dostane od zaměstnavatele svého manžela 720 tisíc korun. Má nárok i na uhrazení nákladů na pohřeb a na výživné pro děti.

Na co všechno máte nárok při smrti manžela nebo manželky

* jednorázové odškodnění

Na částku 240 tisíc korun má nárok nejen vdova nebo vdovec, ale i všechny nezaopatřené děti. A to i v případě, že s rodičem nežili ve společné domácnosti. Nárok na peníze mají i rodiče zemřelého, pokud ním žili ve společné domácnosti. Částka 240 tisíc korun ale musí vystačit pro oba.

* náklady na léčení

Pozůstalí mají nárok na zaplacení léků, které vynaložili na léčení zemřelého před jeho smrtí. Patří sem například doplatky na léky, zvláštní pomůcky apod.

* náklady na pohřeb

Nárok na ně má ten, kdo pohřeb vypravil. Naúčtovat si může výdaje na pohřeb, cestovní výlohy, třetinu výdajů na smuteční oblečení a náklady na pomník, ale jen do výše 20 000 korun.

* náhrada věcné škody

Pokud smrt nastane ihned po nehodě, mají pozůstalí nárok na náhradu za zničené věci, které měl zemřelý na sobě nebo  u sebe. Například na mobil, hodinky nebo zničené oblečení.

* náklady na výživu pozůstalých

Vdovec nebo vdova mají nárok na 50 procent průměrného výdělku, který zemřelý dostával. Pokud po něm zbyly děti, má rodina nárok na 80 % jeho průměrného výdělku. Tahle částka se ale snižuje o vdovský a sirotčí důchod, který rodina dostává.

Kde zemřelo nejvíc lidí?

* Řidiči nákladní aut a tahačů: 14

* Řemeslníci, opraváři, zpracovatelé: 11

* Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci: 8

* Stavební dělníci: 5

* Dělníci pro těžbu dřeva: 4

* Zedníci, kameníci, omítkáři: 3

* Vědeckopedagogičtí pracovníci a učitelé na VŠ: 3

* Techničtí, zdravotničtí a pedag. pracovníci: 3

* Pracovníci ochrany a ostrahy: 3

* Kvalifikovaní dělníci v lesnictví: 3

* Obsluha zemědělských a lesních strojů: 3

Nejčastější důvody pracovních úrazů

* Pády z výšky: 15

* Motorové silniční dopravní prostředky: 35

* Břemena (přesun materiálu…): 8

* Zemina, hornina, kámen: 8

* Ostatní materiál, předměty a výrobky: 9

* Nebezpečné látky a přípravky: 6

Přibylo závažných pracovních úrazů

Mrtvých zůstal stejný počet. Tak vypadá meziroční srovnání let 2010 a 2011. Ale zatímco ubylo méně závažných pracovních úrazů, těch závažných naopak přibylo. A nijak zanedbatelně. S vážným zraněním skončilo oproti roku 2010 o 559 lidí více.

Zdroj: Státní úřad inspekce práce