Každý týden zemřou v práci nejméně dva lidé

Hlavní město tak vloni vedlo smutný žebříček smrti v práci. Těsně za ním, s patnácti mrtvými, následoval Ústecký a Moravskoslezský kraj. Naopak nejméně mrtvých je na Vysočině a v Libereckém kraji.

Smrt se přitom nevyhýbá žádné profesi. V práci umírají barmani, učitelé i vědci. Nejvíc ale smrt kosí řemeslníky. Jen vloni se jich domů z práce nevrátilo dvacet. Podle odborníků ale záleží nejen na tom, kolik lidí a v jaké profesi zemře, ale i na tom, co se za okolnostmi jejich smrtí skrývá. Statistiky jsou totiž ošidné. „Nejde ani tak o samotnou profesi, jako spíš o určitý druh práce, kterou člověk vykonává,“ potvrzuje Ivona Foltisová ze Státního úřadu inspekce práce. Zemřít na následky autonehody tak může taxíkář, stejně jako řidič nákladního auta nebo sanitky. Přitom se ale jedná o tři různé profese. Kromě toho pak záleží i na tom, kolik v té které profesi pracuje lidí. Některá povolání jsou sice vysoce riziková, ale protože v nich pracuje málo lidí, vypadá to, zdát, že v nich ke »smrťákům« nedochází tak často.

10 profesí, kde se loni nejvíc umíralo

Na následky pracovního úrazu vloni zemřelo 126 lidí. Podle statistik se v nich vystřídalo celkem 62 profesí. Nejvíc bylo řemeslníků a řidičů náklaďáků, v ostatních profese nebyly tak »vražedné«.

Profese - Počet mrtvých

Řemeslníci - 20

Řidiči nákladních aut - 9

Pomocný dělník na stavbě - 6

Pomocný pracovník - 4

Dělník pro těžbu dřeva - 4

Stavební dělník - 4

Tesař a truhlář - 4

Elektromechanik - 3

Strojní mechanici a opraváři - 3

Zámečníci - 3

Cena za život: 240 000 korun!

Lidský život žádná finanční částka nenahradí. Přesto je i smrt v zákoně vyčíslena přesnou cifrou. Cena za ztrátu života v práci je přesně 240 tisíc korun.

Necelý čtvrtmilión je tak podle zákona hodnota lidského života. Sice to není nějaká závratná suma, ale na druhou stranu má od zaměstnavatele na tuhle částku po smrti manžela nebo manželky nárok nejen pozůstalý, ale i jejich nezaopatřené děti. Například vdova a dvě děti tak celkem od zaměstnavatele dostanou třikrát 240 tisíc korun, tedy 720 tisíc korun. Kromě toho má rodina nárok i na výplatu za odpracovanou a ještě nevybranou mzdu zemřelého zaměstnance a na proplacení nevybrané dovolené, a to do výše trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Nároky přecházejí postupně na manžela, děti a rodiče pokud s ním žili v době jeho smrti ve společné domácnosti. Kromě toho si můžou členové rodiny požádat i o případné náklady spojené s léčením, které vynaložili, proplacení peněz vynaložených na pohřeb a samozřejmě na pravidelné vyplácení peněz na výživu.

Co možná nevíte

* Vdova má nárok i na peníze za zničený mobil

Zemřel vám v práci partner? Nenechte se odbýt. Na co všechno má vaše rodina nárok radí advokát Tomáš Mužík z epravo.cz.

*Jednorázové odškodnění pozůstalých

Nárok na 240 000 korun má pozůstalý manžel a každé nezaopatřené dítě (bez ohledu na to, jestli žilo se zemřelým ve společné domácnosti). Nárok mají i rodiče zemřelého, pokud žili se zaměstnancem ve společné domácnosti. Rodiče ale dostanou částku 240 000 korun dohromady. Ani korunu za smrt svého blízkého ale nedostane druh nebo družka.

*Náklady spojené s léčením

Dostane je ten, kdo tyto náklady vynaložil. Rodina zemřelého může tedy nárokovat jen náklady, které v souvislosti s léčením zemřelého před jeho úmrtím sami vynaložili. „Pokud náklady na léčení vynaložil sám zemřelý ještě za svého života, náhrady se mohou členové rodiny domáhat jen z pozice dědiců, říká právník Mužík.

*Náklady spojené s pohřbem

Nárok na ně mát opět ten, kdo náklady vynaložil, tedy například manželka, která pohřeb platila. Za přiměřené náklady spojené s pohřbem jsou považovány výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše 20 000 korun, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým (manželé, děti, partneři, sourozenci).

*Náklady na výživu pozůstalých

Zaměstnavatel by měl poskytovat pozůstalým náklady na výživu. Pokud zůstal opuštěný manžel nebo manželka, má nárok na 50 procent průměrného výdělku, který zemřelý zaměstnanec vydělával. V případě, že po něm zemřelém zbyly děti, má rodina nárok na 80 procent průměrného výdělku. Ale pozor! Z této částky se odečte důchod (vdovský a sirotčí), který rodina dostává.

*Náhrada věcné škody

Pokud smrt nastane bezprostředně po úraze, vzniká nárok na náhradu na věcech, které měl zemřelý na sobě nebo u sebe (mobil, hodinky, zničené oblečení apod). „V případě, že mezi úrazem a úmrtím uplynula delší doba, připadala by v úvahu ještě náhrada škody, která vznikla zemřelému v této době, jestliže ji zemřelý neuplatnil sám,“ dodal právník.

5 nejčastějších otázek

*Komu mám oznámit pracovní úraz?

Pokud se vám stal při plnění pracovních povinností úraz, tak to okamžitě oznamte svému nadřízenému (samozřejmě pokud vám to dovolí váš zdravotní stav). Ohlásit pracovní úraz ale musíte i tehdy, když jste byli jen svědky, jak se stal úraz někomu jinému.

*Kdo rozhodne, že jde o pracovní úraz?

Tohle rozhodnutí je jen a jen na zaměstnavateli. Pokud nesouhlasíte s rozhodnutím nadřízeného, zbývá vám jen jedna možnost – obrátit se na soud.

*Kolegovi se stal úraz, ale kvůli tomu, že neměl žádné osobní ochranné pracovní pomůcky prostředky. Kde zjistíme, na jaké pomůcky ochranné prostředky máme nárok?

Povinnost starat se o své zaměstnance má zaměstnavatel. Podle zákoníku práce musí dokonce průběžně vyhledávat možná rizika, zjišťovat jejich důvody a navrhovat řešení. Pokud to nedělá a vy máte pocit, že je ohroženo vaše zdraví, obraťte se na některý z místně příslušný oblastní inspektorátů bezpečnosti práce.

*Dostane šéf pokutu, když inspektoři zjistí, že zaměstnavatel zanedbal bezpečnost a ochranu?

Pokud inspektor ze Státního úřadu inspekce práce zjistí nedostatky v zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo v zajištění pracovních vztahů a podmínek, může zaměstnavateli uložit pokutu až do výše dvou milionů korun.

*Co se stane, když někdo v práci zemře?

Každý smrtelný úraz v zaměstnání vyšetřuje Policie ČR, která zjišťuje, jestli v souvislosti se smrtelným úrazem nebyl spáchán trestný čin. Kromě toho musí zaměstnavatel ohlásit do 5 pracovních dnů bez zbytečného odkladu smrtelný úraz oblastnímu isnpektorátu práce a příslušné zdravotní pojišťovně. Kopii záznamu o smrtelném pracovním úrazu musít dostat i rodina zemřelého. (Zdroj: www.suip.cz)