Kvůli nelegálnímu zaměstnání přijde stát podle odhadů ministerstva práce každoročně o desítky miliard korun. Státní úřad inspekce práce proto na letošní rok naplánoval na 200 tisíc kontrol ve firmách, které se zaměří mimo jiné i na obsah smluv uzavřených mezi osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) a rádoby zaměstnavatelem.

„Při kontrolách bude každý případ inspektorem pečlivě posuzován a inspektor se vždy bude zabývat otázkou, zda fyzická osoba pracující pro »zaměstnavatele« na živnostenský list nevykonává ve skutečnosti závislou práci,“ říká Dalimila Solnická, inspektorka odboru pracovních vztahů a podmínek Státního úřadu inspekce práce.

Zatímco dřív hrozily tučné pokuty za využívání švarcsystému jen zaměstnavatelům, od ledna letošního roku se do problémů můžou snadno dostat i ti, kdo si takto (teď už nelegálně) vydělávají na živobytí. Inspekce jim může uložit pokutu i sto tisíc korun.

Že je práce na živnost v roli zaměstnance dost riskantní, ukazují i další nevýhody. „Na rozdíl od zaměstnanců, kteří jsou v pracovněprávním vztahu, nemají »zaměstnaní živnostníci« nárok na placenou dovolenou, na pracovní pomůcky, na nemocenskou dovolenou ani odstupné v případě rozvázání pracovního poměru, a také na výpovědní lhůtu, takže při ukončení smlouvy s OSVČ můžete přijít o práci ze dne na den, bez jakékoli náhrady,“ říká Viktorie Plívová z ministerstva práce a sociálních věcí.

Jak se ale proti nelegálnímu zaměstnání bránit, když nechcete přijít o místo? Inspektorka Dalimila Solnická radí, abyste se nezdráhali předat podnět ke kontrole na Státní úřad inspekce práce nebo na příslušný oblastní inspektorát práce.

Co je švarcsystém?

Jde o obcházení zákona o zaměstnanosti. Je to maskovaný pracovněprávní vztah, kdy »zaměstnanec« vykonává závislou práci pro svého »zaměstnavatele«, nejčastěji na základě obchodněprávního vztahu, kdy vůči sobě obě strany vystupují jako podnikatelé.

Příklad: Kuchař pracující jako OSVČ vaří v restauraci pro jinou firmu, nikoliv vlastní. Práci nevykonává vlastním jménem a na vlastní odpovědnost, měl by být v pracovněprávním vztahu, tedy zaměstnán.

Co je závislá práce?

Je ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, který ji osobně vykonává jménem zaměstnavatele a podle jeho pokynů. Závislá práce nesmí být vykonávána jinak než v pracovněprávním vztahu.

Co není švarcsystém?

Živnostník vykazující se nejčastěji jako OSVČ vykonává pro jiného podnikatele jednorázové, a to i opakující se zakázky. Při práci používá vlastní pracovní prostředky, například auto, počítač, mobil, a nemá stanovenou pracovní dobu. Živnostník může pracovat pro více firem zároveň (třeba jako účetní, finanční poradce, lektor).

Příklad: Instalatér, který vykonává práci v bytech a pracuje jako OSVČ.

Pozor! Pokud by ale jako OSVČ prodával například v prodejně s potřebami pro instalatéry a obchod by nebyl jeho (provozovala by ho jiná firma), pak by měl být v pracovněprávním vztahu.