Kdy se rozhoduje o tom, že se invalidní důchod změní v obyčejný, když invalidní důchod přináší výhody a důvod, pro který vznikl, nepominul?

Lenka

Nárok na invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl 65 let. Tím zároveň vzniká nárok na starobní důchod ve stejné výši, jako byl dosavadní invalidní důchod, tj. neprovádí se výpočet starobního důchodu. Čerstvý důchodce si ale může požádat o výpočet starobního důchodu podle standardních pravidel, v takovém případě mu bude náležet starobní důchod, který bude vyšší.

Nepůjde při výměně průkazek ZTP vlastně o selekci, komu ji dají a komu ne, a také o přeposouzení, kdo bude dostávat invalidní důchod a kdo ne? Nebude to zbytečné utrácení peněz? Pro nově invalidní důchodce by mohly být nové průkazky a ostatním by se mohly souběžně nechat ty jejich staré. Když se chce stále šetřit, byla by tak k tomu příležitost.

Moravanka

Přiznání invalidního důchodu automaticky neznamená vydání průkazu ZTP. Ten je vydáván jenom občanům, kterým jsou přiznány mimořádné výhody II. stupně. S koncem platnosti průkazů ZTP se nebude kontrolovat invalidita a nárok na invalidní důchod. Většina průkazek ZTP by se stejně během 2 let kontrolovala, »zbytečných « kontrol tedy moc nebude. V přechodném dvouletém období budou platit oba typy průkazek. Po jeho uplynutí už naopak duplicitní vyšetření – jednou kvůli ZTP a podruhé kvůli příspěvku na péči / příspěvku na mobilitu – odpadne, tedy se naopak uspoří na nákladech spojených s opakovaným vyšetřováním.

Jak to bude s příspěvkem na péči? Opravdu budou muset lidé, kteří o postiženého pečují, dělat vyúčtování služeb, které pro něj udělali? Jak to bude probíhat? Starám se o bezvládného manžela. Budu muset vypisovat, že jsem ho krmila, že přetáčím z boku na bok apod.?

Vás se tato povinnost netýká. Už podle stávající legislativy musí vyúčtování péče provádět registrovaná zařízení, nikoli rodinní příslušníci nebo osoby blízké. Proto se například manželky nebo manžela, kteří se starají o své partnery, nově navrhované ustanovení netýká. Váš manžel pouze na žádosti o příspěvek na péči uvede vás jako osobu pečující, které musí být každý měsíc vyplácen na účet určený obnos příspěvku.

Proč stát hodlá sebrat zaměstnavatelům postižených (chráněným dílnám) dotace a co bude chtít stát pro nás udělat. Pokud dojde k navrhovaným změnám, tak mnoho dílen skončí a budeme jen v evidenci na ÚP, protože nás nikdo nebude chtít zaměstnat.

Radmila

Ministerstvo práce rozhodně neruší chráněné dílny. Celková výše podpory těchto míst bude zachována na stejné úrovni jako dosud. Bude se skládat z nárokového příspěvku ve výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů, a to až do výše 6 000 Kč měsíčně (dnes až 8 000 Kč) a nárokového příspěvku na další náklady a provoz až do výše 4 000 Kč měsíčně (dnes nenárokově 2 000 Kč). Příspěvek na provoz bude nově pro zaměstnavatele s více než padesáti procenty osob se zdravotním postižením po roce fungování firmy nárokový. Současní zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, jejichž firma je na trhu více než rok, budou mít nárok na tento příspěvek na provoz zajištěn.

Jsem zaměstnána u soukromníka, který mi vyplácí minimální mzdu. Chci se zeptat, jak je možné, že např. důchodcům přidávají každoročně a minimální platy se nezvedají? Kolik je přesně minimální mzda?

Ž.

Podmínky pro zvyšování důchodů a minimální mzdy nejsou stejné. Důchody se valorizují podle přesných kriterií. Podmínky pro zvyšování minimální mzdy ale nejsou přesně stanovené a záleží na rozhodnutí vlády jestli minimální mzdu zvýší nebo ne. V úvahu se přitom bere nejen vývoj spotřebitelských cen a mezd, ale i výkonnost ekonomiky, produktivita práce, výše životního minima a sociálních dávek. O případném zvýšení minimální mzdy se začne jednat letos v létě.

Jsem invalidní důchodce a držitel průkazu ZTP. Beru rentu ze zákonného pojištění viníka mého úrazu. Je mi 62 let a zajímalo by mne, co nastane, když dosáhnu věku starobního důchodu, jestli budu pobírat rentu, která byla doposud také valorizovaná i nadále.

Pleca

Z dotazu nevyplývá, zda pisatel pobírá tzv. rentu z důvodu pracovního úrazu, kdy je odškodňován podle pracovněprávních předpisů, nebo zda rentu pobírá podle občanskoprávních předpisů, kdy za škodu na zdraví odpovídá jiný subjekt než zaměstnavatel, např. pachatel trestného činu, majitel vozidla nebo vlastník komunikace apod.

Jedná-li se o náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (tzv. rentu) příslušející z důvodu pracovního úrazu, pak podle zákoníku práce (§ 371 odst. 6) přísluší předmětná náhrada do konce kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec dovršil věk 65 let nebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění. Zaměstnanec nemá povinnost o starobní důchod požádat. Pokud tak ale učiní, a starobní důchod je mu přiznán, pak mu nárok na uvedenou náhradu zaniká, i když nedovršil věk 65 let, a to dnem přiznání tohoto důchodu.

Jedná-li se o náhradu za ztrátu na výdělku podle občanskoprávních předpisů (občanský zákoník) pak limit k poskytování náhrady, pokud je nám známo, není tímto zákonem stanoven. Gestorem tohoto zákona je ministerstvo spravedlnosti, na které je třeba se v případě podrobností obrátit.

Můj otec je důchodce a má Parkinsonovu nemoc. Pohybuje se s velkými obtížemi a tak měl průkaz ZTP. Nedávno si ho předvolal revizní lékař. Jak se u »parkinsona« stává, otec měl zrovna lepší den a na základě jednoho zběžného pohledu ho revizní lékař se slovy „váš stav se zlepšil« připravil o průkazku. Možná by si to náš stát mohl patentovat, protože pokud vím, lék na »parkinsona« ještě nikdo nevymyslel. Teď má otec jen průkaz TP. Jeho stav je už ale natolik vážný, že z domu nedokáže sám vyjít ven. Jak to bude po avizovaných změnách? Bude ještě vůbec mít na něco nárok?

Jana

Při posouzení zdravotního stavu vychází posudkový orgán z nálezů ošetřujících lékařů, přičemž u stavů, které mají kolísavý průběh, se sleduje zdravotní stav v posledním roce. Tzn., že nahodilé zlepšení zdravotního stavu nemá vliv na posudkový závěr. Nárokovost se nemění, znovu se posoudí k příspěvku na péči – viz výše. Je naopak možné, že otci budou přiznány výhody v rozsahu ZTP.

Jsem sestrou postiženého, kterého jsem »zdědila« po zemřelé matce před 4 lety. Od té doby se o něj s mými dětmi staráme a předem chci upozornit, že nám to nečiní žádné potíže, protože ho máme moc rádi. Bratr, který prodělal 2x mozkovou obrnu, je ochrnutý na pravou polovinu těla, ale je pohyblivý a ještě k tomu je mentálně postižený. Invalidní důchod mu byl přidělen v jeho 15ti letech po ukončení zvláštní školy a do dnešního dne se zvyšuje pouze o valorizaci. Takže pobírá plný invalidní důchod 7 500 Kč. Od svých patnácti let dochází do chráněné dílny a nikdy ho ani ve snu nenapadlo se tzv. hodit marod nebo jen tak zůstat bezdůvodně doma. A těmto lidem, pro které je chráněná dílna jejich útočištěm a chce stát pomoci tím, že jim seberou i ty chráněné dílny? V uměle vytvořených pracovních místech je stejně nikdo nezaměstná! Nikdo se nedovede představit, jaká je s těmito »dětmi« práce a člověk musí mít hodně trpělivosti a odvahy. Bylo by mnohem lepší, kdyby zamezilo zneužívání dávek, ale ne tímto způsobem.

Naďa

Odpověď je stejná jako u dotazu paní Radmily. MPSV rozhodně neruší chráněné dílny. Celková výše podpory těchto míst bude zachována na stejné úrovni jako dosud, sestávat bude z nárokového příspěvku ve výši 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů, a to až do výše 6 000 Kč měsíčně (dnes až 8 000 Kč) a nárokového příspěvku na další náklady a provoz až do výše 4 000Kč měsíčně (dnes nenárokově 2 000 Kč).

K této změně struktury příspěvků MPSV dospělo po vzájemné shodě se zástupci Charty sociálního podnikání i Národní rady zdravotně postižených.