Chudší minimálně o několik set korun jsou od prvního ledna lidé, kteří jsou doma s pracovní neschopností. Razantní změny ve vyplácení nemocenského poznají už brzy na svých výplatních páskách. Nově totiž první tři dny nemoci stonali zadarmo. Nemocní tak doplácejí na novinku, která se jmenuje karenční doba. Ta trvá tři dny pracovní neschopnosti, během kterých stát neposkytuje nemocenskou. Teprve od čtvrtého dne nemoci se na účet nemocného začínají kutálet peníze. "Pokud pobírá zaměstnanec průměrnou mzdu 21 560 Kč měsíčně, je jeho nemocenská při 30denní pracovní neschopnosti celkem 9585 Kč," ř í k á mluvč í České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Filipová. Ještě hůř jsou na tom všichni, kteří mají velké platy. Maximální nemocenská je při třicetidenní pracovní neschopnosti 10 368 korun. Na tohle maximum přitom dosáhnou jen ti, kteří mají více než 24 000 korun měsíčně hrubého. A nezáleží na tom, jestli vydělají třicet nebo sto tisíc korun měsíčně. Zatímco krátkodobá nemoc se tak nevyplatí vůbec nikomu, o něco lépe jsou na tom lidé, kteří marodí dlouhodobě. "Maximální výše nemocenské od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti činí 461 korun za kalendářní den, tj. při 30 dnech trvání pracovní neschopnosti 13 830 korun," vypočítává mluvčí Filipová. Jak se vypočítává nemocenská Dávka nemocenské se vypočítává z denního vyměřovacího základu (DZV). Zjednodušeně řečeno jde o součet hrubých příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců. Nikdo ale nedostane nemocenskou ve výši svého průměrného denního výdělku. Ten se totiž takzvaně redukuje, tedy snižuje. Z částky do 550 Kč na 90 % Z částky od 550 do 790 Kč na 60 % Vyšší denní příjem se vůbec nebere v úvahu. Kromě toho se mění i procenta, která nemocný z téhle vyměřené redukované částky pobírá. 4. - 30. den dostává 60 % DZV 31. - 60. den dostává 66 % DZV Od 61. dne dostává 72 % DZV Příklad výpočtu Karel Novák vydělává 24 029 Kč hrubého měsíčně. 1. ledna si ale zlomil nohu a bude doma více než tři měsíce. Nemocenská se vypočítává z tvz. denního vyměřovacího základu. Pro pana Nováka je vyměřovací základ 288 350 Kč (jeho průměrný měsíční plat 24 029 vynásobený 12 měsíci). Denní vyměřovací základ (průměrná hrubá mzda za den) pak je 790 Kč. Redukovaný denní vyměřovací základ je 639 Kč. A tohle dostane: 1. - 3. den 0 Kč 4. - 30. den 10 368 Kč (639 x 0,60 = 384 x 27 dnů) 31. - 60. den 12 660 Kč (639 x 0,66 = 422 x 30 dnů) 61. - např. 15 213 Kč (639 x 0,72 = 461 x 33 dnů) do 93. dne

Velké firmy připlácejí Volno nebo peníze navíc dávají svým nemocným zaměstnancům některé velké firmy. "Od začátku roku vyplácíme nemocným zaměstnancům v průběhu prvních tří dnů nemoci příspěvek ve výši 200 Kč za každý den," říká mluvčí ČEZ Eva Nováková. Na příspěvek má nárok všech zhruba 13 000 zaměstnanců elektrárenského gigantu. Libovat si můžou i v O2. "Telefónica O2 omluví svému zaměstnanci nepřítomnost v práci z důvodu zdravotní indispozice v rozsahu až tří dní v roce bez lékařského potvrzení. Za dobu nepřítomnosti dostane náhradu mzdy ve výši padesát procent průměrného výdělku," řekl mluvčí O2 Martin Žabka. Jinde zase přidávají peníze dlouhodobě nemocným. "Unipetrol poskytuje svým zaměstnancům příspěvek k nemocenské v případě dlouhodobé nemoci (více než třicet dní), " řekla Blesku mluvčí společnosti Unipetrol Michaela Lagronová.
Nejčastější otázky k nemocenské Vyležím se o víkendu, mám si vzít místo neschopenky dovolenou, nebo radši nemoc přechodit? A když půjdu k doktorovi, kdy se mi to vyplatí? Selský rozum napovídá, že pokud nechodíte o víkendu do práce, vyplatí se zajít k lékaři v pátek. Pokud vám vystaví neschopenku, zůstanete tak doma zadarmo jeden (pátek). Pokud byste o víkendu leželi bez návštěvy lékaře, stejně by vám nikdo nic nedal. S neschopenkou vám už pondělím počínaje půjdou dávky nemocenské. Stejně tak, pokud vás lékař uschopní až od pondělí, vyděláte na tom ještě dávky za nemoc během víkendu. První tři dny stonám zadarmo. Dostanu zaplacené i víkendy? Ano. Nemocenské náleží za kalendářní dny, ale počínaje až čtvrtým kalendářní dnem. Chodí kontroly nemocných i během prvních tří dnů nemoci, které jsou zdarma? Ano, kontroly mohou chodit po celou dobu pracovní neschopnosti. Když mě nenajde kontrolor doma během prvních tří dnů, tak co mi stát 'sebere', když mi nic nedává? Může vám být sníženo nebo úplně odebráno nemocenské. Pokud není z lékařského hlediska důvod k dalšímu trvání neschopnosti, může okresní správa sociálního zabezpečení neschopnost ukončit. Kdy jste porušil léčebný režim, není rozhodující. O kolik peněz můžu přijít, když mě kontrolor nenajde doma? Zaměstnanci s rodinnými příslušníky může být nemocenská snížena o jednu čtvrtinu, zaměstnanci bez rodinných příslušníků až odebrána. Můžu dostat pokutu, pokud mě kontrolor nenajde doma? Pokuty není možné podle stávající právní úpravy dávat. S pokutami ale počítá nový zákon o nemocenském pojištění, který by měl platit od 1. 1. 2009.
Máte nemocné dítě? Změny čekají i vás! První leden 2008 přinesl novinky i do podpory při ošetřování člena rodiny. Nově totiž činí 'ošetřovačka' 60 % denního vyměřovacího základu. Za devět dní trvání 'ošetřovačky' tak např. maminka, která si průměrně vydělá 19 968 Kč měsíčně, dostane 3024 Kč. Maminka, která vydělá více než 24 000 Kč měsíčně, pak může čekat maximální devítidenní podporu ve výši 3456 Kč. Nejčastější otázky k 'ošetřovačce'Mám nemocné dítě. Na kolik dní mi může lékař maximálně napsat 'ošetřovačku'? Podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje nejvýše po dobu 9 kalendářních dnů. Pokud jste osamělý rodič, který má v péči dítě do skončení povinné školní docházky, máte nárok na 16 kalendářních dnů. Je 'ošetřovačka' limitovaná věkem dítěte? Není. Dávka náleží i při onemocnění dospělého člena rodiny, jestliže podle lékaře je ošetřování nezbytné. Při péči o zdravé dítě (z důvodu, že dětské výchovné zařízení bylo uzavřeno nebo osoba, která o dítě jinak pečuje, onemocněla) tuto dávku dostanete jen do 10 let věku. Také jsou první tři dny 'ošetřovačky' zdarma? Nikoliv, podpora při ošetřování člena rodiny se poskytuje od prvního kalendářního dne péče o člena rodiny.
Lékaři: Lidé neschopenky nechtějí Praktičtí lékaři po republice se většinou shodují: Lidé o neschopenky nestojí a raději si při nemoci berou dovolenou. Alena Ježdíková, praktická lékařka, Praha 10: "Řada pacientů si nejprve vezme pár dní dovolené nebo volno, které jim umožní zaměstnavatel. Neschopenky samozřejmě vypisujeme, ale lidé jimi řeší až delší zdravotní problémy." Vlastimil Kulda, praktický lékař, Šťáhlavy na Plzeňsku: "Neschopenky teď vystavuji mnohem méně. Oproti stejnému období v loňském roce je to asi o 20 až 30 procent méně. Lidé s vysokými příjmy vůbec nemarodí. A když už, tak si neschopenky nenechají vystavit. Vezmou si buď dovolenou nebo náhradní volno. O neschopenky si říkají vesměs lidé s nízkými až podprůměrnými příjmy." Vilém Zoubek (55), praktický lékař, Katovice na Strakonicku: "Na zhodnocení je ještě moc brzy. Zatím jsem žádnou změnu nezaznamenal, a to je ordinace plná. Jinak stále platí, že někteří si berou raději dovolenou, než aby marodili, a podnikatelé pracovní neschopnost vůbec nechtějí. Možná, že takových lidí bude více."