Dobrovolné odškodnění sudetských Němců. Jedině tak lze zaplašit strašidlo v podobě Benešových dekretů, tvrdí rakouský spolkový kancléř Wolfgang Schüssel. Přidává pak ještě jednu radu: ukončit právní účinnost dekretů ještě před vstupem do Evropské unie. "Musí se říci, že Benešovy dekrety jsou mrtvé bezpráví a musí to být se vstupem České republiky do Evropské unie. V dnešní Evropě přece nemohou padat soudní verdikty s odvoláním na tyto dekrety odporující lidským právům," prohlásil Schüssel a dodal: "S tím však nejsou nutně spojeny otázky odškodnění, to je otázka, s níž se každý musí vyrovnat sám. Rakousko ji pro sebe vyřešilo a bylo to ulehčení." Kancléř tak narážel na rozhodnutí Vídně o odškodnění nuceně nasazených. To by mohlo podle něj být pro ČR vzorem pro přístup k sudetským Němcům, kteří byli vyhnáni a jejichž majetek byl vyvlastněn na základě Benešových dekretů. Odstranění či rušení dekretů odmítl coby bezpředmětné. Nekompromisní stanovisko k Benešovým dekretům zaujala předsedkyně německého Svazu vyhnanců a poslankyně Spolkového sněmu za CDU Erika Steinbachová. Ta včera vyzvala spolkového kancléře Gerharda Schrödera k podmínění vstupu ČR do Evropské unie zrušením Benešových dekretů. Poporu Steinbachové vyslovili včera rakouští Svobodní. Ti tvrdí, že Benešovy dekrety se staly celoevropským tematem. "Benešovy dekrety byly legalizovány vyvlastňováním, vyháněním a genocidou, tedy skutky, za něž například právě stojí před soudem bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič. Pro Benešovy dekrety nesmí být v Evropské unii místa, jinak se evropská idea sama dovede ad absurdum," sdělil stanovisko Svobodných Karl Schweitzer, tajemník této strany.