Je za pět minut deset večer. Čtvrtek. Znojmo - Mořice. Před otáčecími dveřmi do marketu a ve vchodu před ním se tísní dav několika desítek, možná dvou stovek lidí. Jsou celkem klidní, až nezvykle nehluční. Jen kdesi pláče dítě ve vozíku a o kus dál okřikuje matka asi šestiletého chlapce, který si s nákupním košem na kolečkách zkouší na poloprázdném parkovišti piruety mezi auty. Pak, tři minuty po dvaadvacáté se dav rozšumí. Otvírá se mimořádný noční prodej. Podle plakátů se slevou až 80 procent. Každý spěchá, jakoby šlo o život. Jako včelí roj se vrhají do jediné uličky mezi regály, kde je pár ostrůvků se zbožím, kvůli kterému celé to noční pozdvižení bylo. Vše ostatní je za normální, tedy "velmi nízké" ceny, jak hlásá jeden řetězec vedle druhého. A tak se lidí mačkají u krabice se zlevněnými hračkami. Bloňďaté umělohmotné krasavice, vedle toho plyšáci.O kus dál se romské důchodkyně přetahují o krabici s barevnými kuchyňskými talíři. Výhodné prý jsou i sady jakéhosi nádobí. O šatníkovou stěnu či kus dřevěného plotu do předzahrádky, které jsou také ve slevě, kupodivu nemá nikdo zájem. "Ani sem nejezdi je tu jen pár levných šuntů, ostatní ceny jsou úplně normální," volá mobilem jedna z kupujících. Další si nemůže báječnou příležitost vynachválit a krabici s hrnci veze jako poklad. Dvacet minut po desáté je ve vchodu prázdno.