Od příštího roku se u nás nebude marodění "vyplácet". Vláda totiž včera schválila návrh novely zákona, který řádně oseká nynější nemocenskou. Pokud parlament novelu schválí v nezměněné podobě, státní pokladna by měla ušetřit pět miliard korun a churavění se stane luxusem. V prvních třech dnech nemoci budou marodi dostávat jen 108 korun (25 %) z denního vyměřovacího základu proti dnešním 240 korunám (50 %). Minimální vyměřovací základ 480 korun bude navíc prvních 14 dní nemoci snížen o 10 % na 432 korun. Výdělek od 480 do 690 korun se bude pro výpočet nemocenské snižovat o 40 % a k výdělku nad 690 korun se nebude přihlížet. U zaměstnanců s nižší než průměrnou mzdou se poměr nemocenských dávek k čisté mzdě sníží z dnešních 83 na 65 %. Takže zaměstnanec, který bere okolo 15 tisíc korun měsíčně, obdrží v prvních 14 dnech nemoci 4087 korun, což je o 1063 korun méně než dnes. Toto opatření vyvolalo mezi lidmi značnou nevoli. V mnoha zemích je však systém vyplácení nemocenské ještě tvrdší a v některých státech chystají ještě razantnější omezení, např. v Rakousku a Německu. Jak je to v zahraničí: Německo V prvních šesti týdnech hradí nemocenskou zaměstnavatelé, pak nemocenská pokladna, nejdéle ale do 78 týdnů nemoci. Pojištění z poloviny hradí zaměstnanec, z poloviny zaměstnavatel. Dávky činí 80 % hrubého příjmu. Francie Nemocenskou dostávají Francouzi až čtvrtý den neschopenky. První tři dny nemoci jdou na vrub zaměstnavatele, na jehož zvážení záleží, jak velkou část platu nemocnému ponechá. Nemocenské dávky odpovídají ve Francii zhruba polovině hrubého platu. Rakousko Zaměstnanci pobírají několik týdnů po onemocnění náhradu ve výši plné hrubé mzdy. Plnohodnotnou náhradu vyplácejí zaměstnavatelé. Poté mají zaměstnanci nárok na pobírání "klasické" nemocenské ve výši poloviny běžného platu. USA Minimum zaměstnavatelů nabízí placenou nemocenskou. Kdo onemocní, může si vzít volno, nedostane však ani dolar za neodpracovaný den.