Reforma stavebního spoření Ministerstvo financí pod vedením Bohuslava Sobotky (ČSSD) totiž připravuje razantní zásah do systému tohoto spoření, které tím přestane být tak atraktivní. A mělo by již sloužit výhradně k pořízení bydlení. Zatím se uvažuje, že změny postihnou jen nově uzavřené smlouvy, ale může dojít i na "stará spoření". "V tuto chvíli však nelze vyloučit ani zpětnou úpravu podmínek již uzavřených smluv," řekl Blesku ekonom Miroslav Ševčík. Plánovaná reforma přinese podle Ševčíka snížení úrokových sazeb, takže výnosy z tohoto spoření budou podstatně nižší. "Neočekávám však, že by se celý systém mohl zhroutit, nebo že by nastal úprk klientů k jiným investicím. I po plánovaných úpravách zůstane stavební spoření solidní investicí," dodal Ševčík. Reforma předpokládá: - plošné snížení státní podpory ze současných 25 na 10 procent - zvýšení roční státní podpory z naspořených 18 na 22,5 tisíce korun - prodloužení cyklu spoření z pěti na sedm let - státní podporu by klienti získali až po ukončení doby spoření - není vyloučeno, že spoření bude moci klient využít pouze na bydlení A co přinese reforma stavebního spoření státu? Zejména úsporu státních financí. "Pokud by návrh začal platit od roku 2004, pak souhlasím s tím, že do roku 2013 by se dalo ušetřit i těch 73 miliard korun, jak uvádí ministerstvo financí," řekl nám Ševčík. Výnos stavebního spoření se pohybuje od 11 do 14 procent ročně, což nemá mezi různými druhy investic v tuzemsku zatím konkurenci, s výjimkou riskantních investic do akcií či do tzv. komodit (suroviny, zemědělské produkty). Pokud bude reforma schválena, dostane se stavební spoření ve výhodnosti zhruba na úroveň investic do otevřených podílových fondů. Některé dluhopisové fondy letos vynesly od čtyř do devíti procent. Samozřejmě že trvalkou výhodných investic je i nadále penzijní připojištění "se státní dotací". Stavební spoření má v současnosti uzavřeno více než 4,5 miliónu Čechů.