* Já a autoškola: Na auto bylo všechno vpohodě.Když jsem ale jezdil s "vejtřaskou", tak jsem měl opravdu velký problémy... * Čím jezdím teď: Hummer H2. * Proč miluju svoje auto: Vždycky jsem si přál mít velké auto. A hlavně po všech těch mercedesech, které mě "nutily" jezdit rychle, mám něco pomalejšího. * Moje první auto: Renault 8, úžasné auto, ve dvaceti letech. * Kolik jsem měl aut: Hodně. Nejraději ale vzpomínám na Mercedes CL55 AMG. * Co od auta vyžaduji: Aby to byla pojízdná kancelář. * Kolik ročně najedu: Okolo 80 tisíc kilometrů. * Jakou opravu zvládnu: Natankovat benzín... * Za co platím pokuty: Úměrně věku jezdím pomaleji, takže teď už platím málokdy. V Německu jsem ale jednou za rychlou jízdu zaplatil pět tisíc korun. * Největší rychlost, jakou jsem jel: V Německu 300 km/h. * Já a havárie: Když jsem byl mladý, tak něco málo bylo. Teď už ale dlouho nic. * Jak nadávám v autě: Moc ne. Když mě něco vytočí, pustím si hlasitě rap a je mi fajn. Je to pro mě hudba, u které relaxuji. * Co mě dokáže vytočit: Když zplatím dalniční známku a pak jedu po »tankodromu«... * Co na silnici nesnáším: Agresivní pitomce, hlavně mladý, kteří si myslí, že po pár týdnech za volantem ovládli silnice. * Kdy jsem se v autě nejvíc bál: Nikdy. Jezdím rád a opatrně. * Příběh, na který nikdy nezapomenu: Nemám žádný vyhraněný. * Jak jsem jezdil v cizině: Tam se jezdí dobře a hlavně mnohem opatrněji, neboť tam by se člověk nemusel na pokutách doplatit. * Auto snů: Každé, které jsem si koupil. Naposledy ten hummer. * Já a stopování: Když jsem ve čtrnácti patnácti letech jezdil s kytarou na vandr, tak jsem stopoval pořád. Teď ale nikoho neberu. Navíc skoro nikdy nejezdím sám.
Zvládá jednu opravu: tankování

(autor: )
Zpět
na
Šéf fotbalové Příbrami Jaroslav Starka si vždycky přál mít velké auto. A proto si pořídil vojenského Hummera H2.