7°C
Dalibor Dušek bojuje od mládí s cukrovkou. Od roku 1988 je v invalidním důchodu. Doktoři mu museli amputovat několik prstů na noze. „Před několika lety jsme kývli na nabídku místního zemědělce a koupili si se známými pozemky. Na naši parcelu jsem si přivezl unimobuňku. Ta se moc nezamlouvala tehdejšímu starostovi a poprosil nás, abychom ji opatřili sedlovou střechou a otloukli ji dřevem,“ zavzpomínal Dalibor.
O pozemky u přehrady Slezská Harta ale projevili zájem velcí investoři. A na jejich popud začal Stavební úřad v Bruntále bojovat s majiteli pozemků i malých boudiček. „Není to stavba. Za prvé jde o zahradní objekt na nářadí. Přeci nebudu sekačku, pilu a další věci stále odvážet a přivážet. Apel úředníků, že máme v boudě postele, je nesmyslný. Jsou tam, ale proto, abych si mohl lehnout, když si píchnu inzulin. Další postel je pro můj doprovod, většinou manželku, aby mohla být u mě a nemusela nade mnou pětkrát denně stát,“ posteskl se Dušek.
Byť jejich buňka s šikmou střechou nemá ani 24 metrů čtverečních ani pevné základy, tak chtějí úředníci stavebního úřadu provádět kontroly. „Je to snad náš pozemek a platíme za něj řádně daně. Z jakého statusu nám chtějí vstupovat na pozemek? Navíc nám hrozí pokutou 50 tisíc korun. Proč nás chtějí zničit? Vždyť je to celé směšné,“ řekl Dušek.
Na dalších parcelách okolo Duškových jsou většinou postaveny obytné přívěsy na kolech. Ty tam mají další rybáři. „Představte si, že dle úředníků se musí za rok přemístit alespoň o třicet centimetrů, aby nebyly považovány za stavby. Vždyť to, co se tady děje, je celé úplná blbost a šikana,“ dodal Dušek. Manželé se svého majetku vzdát nechtějí. „Za pozemek jsme dali 40 tisíc. Další desítky tisíc stála bouda a její otlučení dřevem, aby trochu vypadala. Museli jsme si vzít půjčku, kterou dodnes platíme. Zatím se vzdát nechceme. Bohužel na právníky nemáme,“ dodala Alena Dušková.
Podle úředníků Dalibor Dušek provedl v roce 2005 stavbu bez územního rozhodnutí a bez stavebního povolení. „Stavba byla provedena na pozemku v nezastavěném území v zóně zemědělská krajina. Z toho důvodu stavební úřad vedl řízení o odstranění stavby. Stavbu nebylo možné pro její nesoulad s Územním plánem obce Razová dodatečně povolit. Následně stavební úřad vydal rozhodnutí, kterým panu Duškovi nařídil podle stavebního zákona stavbu odstranit. Stavební úřad postupoval v souladu se stavebním zákonem, jelikož se jedná o stavbu ve smyslu stavebního zákona,“ uvedl mluvčí bruntálské radnice Jiří Ondrášek.
Podle vyjádření právního experta bude muset pan Dušek bourat. Je to stavba. Aspoň podle zákona. Tak vidí případ unimobuňky pana Duška advokát Roman Moussawi. Unimobuňka totiž splňuje všechny podmínky, které pro stavbu ukládá stavební zákon.
„To, že jsou v unimobuňce umístěny postele a dokonce suchý záchod, úplně odstraňuje pochybnosti o tom, zda je nutné se řídit v daném případě stavebním zákonem,“ vysvětluje advokát. „Pana Duška je mně velice líto a mrzí mě, že v tomto případě právo svědčí proti němu. Lidsky bych si přál, aby v tomto konkrétním případě to, co pochopitelně vnímá jako buzeraci ze strany úřadů, bylo zároveň protiprávním postupem,“ dodává. Bohužel v právu je stavební úřad. Unimobuňka je v tomto případě stavbou, a navíc stojí na pozemku, který není stavební.
Podle zákona (§2 odst. 3 stavebního zákona) jsou zjednodušeně řečeno stavbou veškerá stavební díla, ať už vzniknou postavením nebo montáží. A nezáleží ani na tom, z čeho jsou vyrobená. Nejdůležitější je totiž to, k čemu slouží. Tedy jestli je majitel jako stavbu používá. „Soudy se v minulosti zabývaly i problematikou pojízdných mobilních domů – karavanů – a došly k tomu, že dokonce i ty mohou být podřízeny pravidlům stavebního zákona,“ říká právník Mousssawi. Když karavan stojí dlouho na jednom místě, plní funkci stavby a vztahuje se tedy na něj stavební zákon.
Za problém, se kterým se pan Dušek potýká, může především to, že »stavěl« na pozemku, který nebyl pro stavbu určen. „Kdyby to byl stavební pozemek, tak by to byl malý problém, nepotřeboval by ani stavební povolení, jen územní souhlas a lehce by se to vyřešilo, což ale tady prostě nejde. Tam prostě nemá stát nic,“ říká Moussawi.
Podle právníků se u atypických staveb, jako jsou unimobuňky nebo napevno postavené karavany, přístupy jednotlivých stavebních úřadů liší. Zatímco někde to nikdo neřeší, tak jinde padají i velké pokuty a úředníci hrozí odstraněním stavby.
Pokud by majitel, kterému je nařízeno odstranění stavby, použil všechny možné zákonné prostředky a právní kličky, mohl by odstranění stavby pozdržet až o několik let. Podle právníků není výjimkou ani řízení, které trvá i více než 10 let. Tento postup je ale pochopitelně psychicky i finančně značně náročný.
Zlákala vás nízká cena pozemku? Tak si důkladně ověřte, jestli nekupujete zemědělskou půdu. Na ní se totiž stavět nedá a kromě změny územního plánu vám nic nepomůže. Pokud byste si ale postavili unimobuňku na pozemek označený jako stavební a nenapadlo vás nechat si stavbu schválit stavebním úřadem, řešení existuje: Když stavební úřad odhalí »černou stavbu«, zahájí s jejím vlastníkem tzv. řízení o odstranění stavby. Vlastník se může bránit tím, že stavebnímu úřadu prokáže, že je možné stavbu dodatečně povolit (tedy že se na pozemku vůbec může stavět). Dalším krokem je pak vypracování projektové dokumentace pro dodatečné povolení stavby a žádost o dodatečné povolení stavby. „V praxi se to děje docela často a skoro vždy to končí happy endem. Dodatečné povolení je vydáno a problém vyřešen. Vzhledem k tomu, že však v uvedeném případě jde dle územního plánu o území, kde se nesmí stavět – zemědělskou krajinu – tak není možnost, jak tuto »stavbu« pana Duška zlegalizovat,“ vysvětluje advokát Moussawi.
