"Hodnota investice se pohybuje kolem 800 milionů korun," uvedl mluvčí. K chlazení zařízení elektrárny teď slouží osm železobetonových chladicích věží, vysokých 125 metrů, s přirozenou cirkulací vzduchu. Nové věže s ventilátory budou vysoké jen 17 metrů. Jejich výstavba patří mezi organizačně nejnáročnější a nejdražší opatření, která vyplynula ze zátěžových testů prováděných po havárii japonské elektrárny Fukušima, uvedl Spilka. Staré věže by mohl poničit vítr s rychlostí kolem 240 kilometrů za hodinu. "Ale taková rychlost větru tady nikdy nebyla," podotkl mluvčí.
V elektrárně jsou čtyři výrobní jaderné bloky. První šestici ventilátorových věží pro chlazení bezpečnostních systémů bloků jedna a dvě začali dělníci budovat na západní straně elektrárny. Železobetonový skelet zapuštěný několik metrů do země vznikne v terénní vlně u starých věží, na ploše, na níž dosud rostla tráva. Dnes se tam objevily první stavební stroje. Stejný objekt s šesti věžemi, široký 27 metrů a 40 metrů dlouhý, pak vznikne pro zbývající dva jaderné bloky na východní straně Dukovan.
Nynější vysoké věže budou fungovat i po dokončení věží s ventilátory. "Budou pořád chladit turbíny," vysvětlil mluvčí. Nové věže budou zajišťovat chlazení bezpečnostních systémů elektrárny. Oba způsoby chlazení bude případně možné propojit.
Dukovanská elektrárna pokrývá pětinu tuzemské spotřeby elektrického proudu. V provozu je 29 let. ČEZ se snaží investicemi prodlužovat její životnost; první blok měl podle původního projektu fungovat do roku 2015. Podle nynějších představ provozovatele by měly Dukovany fungovat nejméně do roku 2030 až 2035, kdy by v této lokalitě mohl být zprovozněn nový jaderný blok. Rozhodnutí o jeho stavbě zatím nepadlo.
Premiér Bohuslav Sobotka při návštěvě Vysočiny koncem března uvedl, že chce vnést téma výstavby nového dukovanského bloku do debaty o budoucnosti jaderné energetiky v Česku.
vst jpt
