Ať už se nám to líbí nebo ne, musíme si přiznat, že v dnešních dobách jsou partnerské svazky mnohem méně pevné a trvalé než kdysi. Už dávno neplatí, že manželství je vždy svazkem na celý život, a občas to našim prababičkám možná i tajně závidíme. Vztah mezi mužem a ženou totiž je a vždy byl jedním z ústředních bodů lidského života.
Kdybychom se vydali na cestu kolem světa, našli bychom řadu zvyků, které se nám líbí, a snad ještě víc takových, které se nám nelíbí. Vždyť která žena by chtěla být prodaná starému muži za stádo velbloudů, sdílet domácnost se třemi dalšími manželkami nebo mít od dětství domluvený sňatek s klukem ze sousedství? Řada dalších tradic však naopak stojí za pozornost a povšimnutí.
V Indii je například dodnes na mnoha místech zvykem, že manželského partnera pro své dítě vybírají nebo alespoň schvalují rodiče. Ne však jen tak náhodně, ani podle majetku – nejdůležitější je, aby se k sobě hodili podle horoskopu! Indická astrologie je velice propracovaná a lidé jí přikládají velkou váhu. Často se i v moderněji uvažujících rodinách zamilovaní mladí lidé rozejdou, protože se k sobě nehodí podle hvězd, a místo toho si vezmou člověka, kterého pořádně neznají, ale jejich horoskopy se k sobě hodí. V dnešních dobách se mohou poznat klidně třeba i přes seznamovací agenturu! Může vám to připadat šílené, ale překvapující je, že tato manželství obvykle fungují lépe, než ta naše...
Ještě zvláštnější je čínský kmen Mosuo. Dodnes zde totiž přežívá matriarchát – starobylé společenské zřízení, ve kterém je hlavou rodiny nikoliv muž, ale žena. Historikové předpokládají, že v pravěku byl matriarchát spolu s kultem plodnosti rozšířen i v Evropě a dokládají to soškami bohyň, jako je věstonická Venuše. V kultuře Mosuo neznají manželství – domácnost řídí nejstarší žena a synové i dcery zůstávají po celý život žít ve své původní rodině. Milostné vztahy jsou svobodné, krátkodobé i dlouhodobé, ale nikdy nevedou ke společnému bydlení, a o děti se starají ženy společně se svými bratry, ne se svými sexuálními partnery. Díky tomu se jejich milostné vztahy nemusí ani v nejmenším vázat na majetkové poměry – a to je přece výhoda!
Vraťme se však nyní do Čech, ale o dvě tisíciletí dozadu. Staří Keltové, kteří zde kdysi bydleli, znali manželství na zkoušku – dvojice se mohla rozhodnout, zda si slíbí lásku a věrnost na dobu jednoho roku a dne nebo rovnou na celý život. Rozvody byly běžnou záležitostí. U starých Slovanů, tedy našich přímých předků před tisíci lety, zas vyznávali jiný zvyk. Než se dívka vdala, bylo žádoucí, aby vystřídala vícero sexuálních partnerů. Tím pádem nevstupovala do manželství nezkušená a naivní, jako později, když se zavedl zvyk, že se ženy musejí vdávat jako panny. Pokud vám tedy nevyjde první vážnější vztah nebo dokonce manželství, nezoufejte – právě naopak, můžete to přece brát jako svoji přednost!
Tak co, našli jste inspiraci nebo podnět k zamyšlení? Věříme, že ano!
