Velké výpadky provázely ve čtvrtek večer a v noci weby Evropského parlamentu a také české vlády.
K útoku na jejich stránky se zatím nikdo veřejně nepřihlásil, s velkou pravděpodobností však jde o členy mediálně známého hackerského hnutí Anonymous a nebo jejich sympatizanty.
Hackerům se nelíbí především návrh smlouvy ACTA, podepsané ve čtvrtek v Tokiu i členskými státy EU. Má ho však ještě probrat Evropský parlament, svůj podpis k němu však připojila i Česká republika.
Právě stránky české vlády proto čelily ve čtvrtek enormnímu náporu - až 15 milionům žádostem o připojení, na což server nebyl připraven a zkolaboval.
Každý touží mít svých pár minut slávy, tvrdí OSA
Ve čtvrtek byl napaden i web českého sdružení OSA (Ochranný svaz autorský). Předseda jejího představenstva Roman Strejček k tomu poznamenal: "Každý touží mít svých několik minut slávy. Někdo tím, že tvoří, a jiní tím, že boří. Jsme o to víc pyšní, že jsme na straně těch, co tvoří. Možná i proto se nemusíme schovávat."
Za tvoření tak patrně považuje poplatky za autorská práva, které jsou každoročně sdružení OSA odváděny. Spadají do nich i nepopulární poplatky za prázdná média - i za každé CD, nebo třeba za nový externí disk či flash disk, platíte poplatek OSA. Bez ohledu na to, co na nich budete uchovávat.
Problém ACTA: Celníci obsahy počítačů prohledávat (zatím) nebudou
ACTA je nová úmluva, namířená proti internetovým pirátům. Do boje proti pirátům povolává mj. poskytovatele internetového připojení, ale třeba i celníky na hranicích.
Právě proto však vyvolala bouři nevole. Odpůrcům ACTA se nelíbí především kontroly digitálního obsahu přenosných médií na hranicích. Hrozí totiž, že vám budou moct celníci na hranicích prohledat kvůli možnému nelegálnímu obsahu vaše počítače, externí disky, paměťové karty, čtečky knih, ale i mobilní telefony!
Spíš než jako postup proti pirátům je to ale považováno za šikanu a omezování lidské svobody.
V Polsku se lidé bouří: Tisícovky demonstrantů vyšli do ulic
Proti ACTA se i přes prozatím bouří aktivisté v různých částech Evropy - největší demonstrace probíhaly v Polsku, kde vyšlo do ulic na 10 tisíc lidí. A hackeři za svými počítači dál hrozí po celém světě dalšími útoky. Situace kolem ochrany autorských práv, ale také ochrany internetové svobody zůstává pořádně napjatá.
