Jako herečka se neměla čas prosadit. Vrhla se totiž na novinařinu, a ta jí přinesla slávu. "Vážím si těch politiků, kteří neukazují jen sympatickou tvář a dokážou říct i nepopulistickou věc," říká nekompromisní »kotelnice«. Kdo by dnes neznal břitký jazyk a pohotové otázky moderátorky Michaely Jílkové (34), jejíž Kotel oslavil 4. výročí vysílání. Na druhou stranu se o ní říká, že v manželství s Vladimírem Dvořákem je pěkně »pod pantoflem«. Jaká je známá »kotelnice« doopravdy? *Jak jste se seznámila se svým mužem?
"Na ulici. Měla jsem pracovní schůzku, ale ten dotyčný nedorazil. Já myslela, že poslal mého manžela kvůli omluvě, protože volal »Michalo«. Sice se ukázalo, že volal »haló«, ale přesto mě pozval na skleničku. A já jsem s ním šla, protože se mi líbil." *Co vás na něm upoutalo?
"První vjem byl samozřejmě vizuální, pak mě zaujal svou inteligencí a smyslem pro humor." *Co bylo pak?
"Druhý den jsme měli schůzku a už jsme se neopustili." *Před nedávnem jste prý měli velkou krizi...
"Jsme spolu dvanáct let. Všude jsou krize a každý vztah je po letech jinde než na první schůzce." *Co by byl pro vás důvod k rozvodu?
"Já bych od svého muže odešla tehdy, kdybychom nebyli schopni být harmonickými manžely před dítětem, přestali se ovládat a nedávali bychom mu dobrý vzor, jak má manželství vypadat." *Říká se ale, že je váš muž velký pedant a puntičkář, který vás uzurpuje. Kromě toho je prý velmi žárlivý...
"Já bych se uzurpovat nenechala, to musí snad být každému jasné. A jestli je žárlivý? Dokud na sebe manželé žárlí, tak je to v pořádku. Horší je, když už je oběma všechno jedno." *Byla jste stejně razantní, když jste byla malá?
"Já jsem vždycky byla upovídaná a nikdy jsem si nedala nic líbit. Ani ve škole. To jsem měla konflikty s učitelkami, protože jsem nechtěla poslouchat a respektovat je. Pro mě byl vždy autorita ten, koho jsem si zvolila, a ne ten, kdo má právě jakoukoli funkci." *A jak jste došla k herectví?
"Tatínek je dramatik a maminka byla kabaretní zpěvačka, a tak jsem přirozeně chtěla být herečkou. Ale v osmnácti jsem zjistila, že mě to nebaví, protože mě vadilo, že jsem páté kolo u vozu a rozhoduje o mně spousta lidí. Já jsem ráda svým pánem. Alespoň v práci." *O studentech konzervatoře se vypravují zkazky...
"Já jsem dlouhou dobu byla dost dětská oproti ostatním. Samozřejmě jsem taky někdy skončila se spolužáky v baru, ale minimálně." *Jaké byly vaše první lásky?
"V té době jsme byly »kamarádky na život a na smrt« s Terezou Brodskou. A dlouho jsme měly období takových. platonických lásek, kdy jsme každý týden »hrozně milovaly« jiného kluka. Třeba jsme ho viděli jen v metru a už to byl náš objev. Všechny jsme si malovaly a dávaly jim přezdívky. Na to ráda vzpomínám." *Chtěla byste druhé dítě?
"Určitě bych ještě jedno dítě chtěla, tak za dva, za tři roky... Jak to přinese život." *A co Kotel. Pořád vás baví?
"Baví, protože to je pro moderátora absolutně nejtěžší formát. Nejenže musím ovládat téma a hlídat, aby politik příliš nelhal, ale i udržovat atmosféru ve studiu, rozdělovat mikrofon, uklidňovat nebo naopak povzbuzovat publikum." *Neuvažujete přece jen o nějakých změnách?
"Ne. Proč bych měla měnit něco, co funguje. Až uvidím, že občany Kotel nezajímá, budu se snažit najít chybu a uvažovat o obměnách." *Kdo se vám lépe "dělá", politik ze strany, která je vám sympatická, nebo s kterou nesouhlasíte?
"Když děláte politické zpravodajství deset let jako já, tak přestanete u politiků vnímat, z které jsou strany, a berete je více jako lidi. O žádné straně už si iluze nedělám, nejsem ani příznivec a volič jedné strany. Před volbami jsem dokonce jedním z nejrozháranějších voličů, protože politiky znám i z té druhé strany." *Odráží se blížící se volby v Kotli?
"Rozhodně. Politici se najednou do Kotle jen hrnou a všichni jsou ochotni diskutovat s občany. Také si více hlídají, kolik jsem komu položila nepříjemných otázek, co jsem na koho vytáhla a podobně. Mají ale smůlu, mám daná jasná pravidla a jsem neovlivnitelná..." *Kotel se vysílá každý čtvrtek. Jak vypadá váš pracovní týden?
"Kotel nejen moderuji, ale jsem i jeho dramaturgyní. Proto je Kotel založen skoro na vojenském režimu, opakuje se to každý týden dokola. V neděli dostanu od archiváře svazek o tom kterém politikovi, v pondělí a v úterý mám schůzky, kdy si sháním a ověřuji informace, ve středu a ve čtvrtek to kompletuji. Musím být na sto procent připravená, protože nikdy nevím, jaké téma se otevře. Pátek a sobotu věnuju synovi Kubovi a rodině. *Mluví vám do práce manžel nebo rodiče?
"Samozřejmě to komentují a jsou jedni z mých prvních hodnotitelů. Ale pro mě jsou zajímavé všechny reakce. Třeba v pátek, když jdu pro Kubu do školky, tak mi lidé říkají, co se jim líbilo a co ne." *Kotel je tedy každotýdenní »řehole«. V jakých osobních stavech jste ho například dělala?
"S různými osobními starostmi, to je celkem normální. Ale vysílala jsem už párkrát v horečce, což politici vítají, protože pak bývám milá a poklidná... Nedávno jsem měla žlučníkovou koliku, což mě v mém věku docela překvapilo, a ještě ve čtvrtek mi píchali injekci. Už ale pracuji v jakémkoli stavu. Myslím, že to zvládám díky herecké průpravě, kde vás naučí absolutně se koncentrovat na výkon. Diváky totiž nezajímá, jak herci zrovna je..." *Kdyby musel Kotel skončit, co byste dělala?
"Dnes už si umím život bez Kotle představit. Pár pádů jsem zažila, a vždy mě to vyneslo výš. Vymyslela bych jiný pořad, nebo možná dělala něco úplně jiného. Vždy by to ale asi s politikou souviselo." *Byla jste prý kandidátkou na moderátorku soutěže Nejslabší! Máte padáka!
"Měla jsem takovou nabídku, ale odmítla jsem ji. Za prvé chci v Kotli odvádět stoprocentní práci, za druhé mě baví politika a za třetí jsem už nechtěla dělat zlou. Přišla jsem totiž na to, že s úsměvem můžete mnohdy položit ostřejší otázku, než když se mračíte." *A přímo do politiky by vás to nelákalo?
"Politika, jak jsem za ta léta pochopila, je usilování o moc. Ten, kdo ji dostane, buď slouží veřejnosti, nebo sám sobě. Moc je ale základ... Podle mě se na to nehodím, protože nejsem schopna úliteb a kompromisů. Ale kdo ví, co bude. Můžu v politice skončit a nemusím." Michaela Jílková (34)
je dcerou dramatika Jana Jílka.
Vystudovala herectví na pražské konzervatoři.
Později ale dala přednost novinařině - nejprve pracovala v rozhlase, pak ve zpravodajství České televize. Dva roky připravovala diskusní pořad Aréna, v roce 1998 se stala moderátorkou pořadu Kotel na Nově, který je dnes nejsledovanějším politickým pořadem.
Devět let je vdaná za majitele grafického studia Vladimíra Dvořáka (40), jehož otcem byl známý herec Vladimír Dvořák.
Mají pětiletého syna Jakuba.