Andrea Verešová (25) nehází flintu do žita! Na tři roky společného života s hokejovým bohem se přece jen tak nezapomíná. A "svého" Jaromíra Jágra (33) se Andrea hned tak nevzdá. A netají se tím, že si na něho počká, i kdyby měla čekat do smrti. "Jiného muže si nehledám," říká rozhodně Andrea, jejíž Jaromír je momentálně v Americe. "A jak tomu bude dál, to nikdo neví. Život je nevyzpytatelný," míní modelka a dodává: "Lámat něco přes koleno nemá smysl. Smysl má si počkat." A ani Jaromírovy avantýry Andree v cestě nestojí. "Musíte se umět povznést. Tak, jak se v životě všechno vyvíjí, mění se přece i lidé," má životní krédo Verešová.


Andrea Verešová: Nechci být svobodná matka! Přiletěla z Itálie, kde strávila pár pracovních dnů. Koupila si tam džíny a těšila se do Prahy. Opouští totiž svůj malý byteček v centru a stěhuje se na okraj Prahy. "Musíme si povídat rychle. Přijde mi tam instalatér," poznamenala Andrea Verešová. Andreo, chodíte s Jaromírem Jágrem, nebo nechodíte s Jaromírem Jágrem? Tak to bych s dovolením nekomentovala. Jaromír je momentálně v Americe, tudíž spolu teď nejsme. A jak tomu bude za týden, za měsíc, to nikdo neví, život je nevyzpytatelný... Máte ho ráda? Jistým způsobem ano, pár let jsem s ním prožila. Jaký Jaromír je? Je jednička naprosto ve všech směrech. A to obdivuju a nesmírně si ho pro to také vážím. A jak vidíte váš vztah do budoucna? To se nedá říct, vztahy dvou lidí jsou opravdu nevyzpytatelné. Člověk musí umět věci brát tak, jak přicházejí a odcházejí, tak, jak jsou. Myslím si taky, že láska hory přináší a že se člověk musí umět přes ledasco povznést, ledasco tolerovat a hlavně se přes ledasco přenést. Prostě se musíte situaci umět přizpůsobit. Na Jaromíra budete ještě chvilku čekat? Tak bych to neřekla. V životě se ale všechno vyvíjí, i vztahy dvou lidí, a dokonce i forma toho vztahu. Takže teď máte s Jaromírem přechodnou formu kamarádskou? Neumím nazvat tu formu. Tři roky jste ale spolu žili... Ano, asi po roce jsme se rozhodli spolu žít. Samozřejmě, snažila jsem se s Jaromírem být co nejvíc, a tak jsem s ním žila první tři roky v Americe, ale do Čech jsem se musela pravidelně vracet kvůli škole. První školní rok a zkouškové období bylo nejhorší, to jsem se musela vrátit domů na celé měsíce. Bydlela jste s ním i u jeho rodičů na Kladně. A pokud vím, Jaromírův tatínek vás neměl příliš v lásce... Co si pamatuju, on neměl v lásce asi žádnou jeho holku. Jiného muže si nehledáte? Nehledám. Vždyť vám říkám: Co má přijít, přijde. A jak řešíte sex? Neřeším. Já k tomu potřebuji mít ráda. Vybíjím se v práci, ve sportu a mám tolik učení, že na podobné věci nemám ani pomyšlení. A když mám náhodou večer čas, jdu se s přáteli nebo s rodinou pobavit do města. Za co nejraději utrácíte? Za boty a kabelky, to je moje slabost. Už je ani nemám v tom svém bytečku kam dát. Bot mám už i plný kufr. A utěšuju se tím, že noha mi už přece neroste a mám je navždy. A co šperky? Já mám radši bižuterii a snad nejvíc orientální. A co takový diamant? Možná, ale nepohrdla bych ani smaragdem. V budoucnu si určitě nějaký pořídím. To vám ho ještě žádný muž, ani Jaromír, nepořídil? A proč by to dělal? Smaragdy jsou přece pro starší holky. Jste abstinentka? Kdepak. Mám moc ráda červené víno, to je úžasný lék, a becherovka také. A opila jste se vůbec někdy? Tak to vás zklamu. Naštěstí znám svoji hranici. Kouříte? Cigarety ne. Na Kubě, když jsem tam pózovala pro kalendář, mě ale naučili kouřit doutníky. A přiznávám, že když vzpomínám s přáteli na Kubu, nostalgicky si doutník zapálím. Ale takový ten tenký. Sama bych si ale doutník nikdy nekoupila. Říká se, že modelky jsou hloupé… Vy studujete práva a umíte několik jazyků. Výjimka potvrzuje pravidlo? No, to mi lichotíte. Já si ale myslím, že je to obyčejný předsudek. Jistě se najde spousta chytrých lidí v modelingu i ve sportu. Jen nemají tolik času, aby četli, studovali, samovzdělávali se. Ta hloupost ale pravidlem určitě není. A jak je na tom Jaromír? Jaromír má přirozenou inteligenci a silně vyvinutou intuici. Hokej je součástí jeho života a dělá ho perfektně. Musel se mu ale obětovat a všechno mu podřídit. Hloupý je to poslední, co by mohl být. Přemýšlíte o miminku? Poprvé jsem o něm začala uvažovat, když sestra porodila. V ruce jsem držela to malé krásné stvoření a mateřské city a pudy se začaly okamžitě probouzet. Myslím ale, že na mě je to ještě příliš brzy. Být matkou je veliká zodpovědnost a já se snažím být zodpovědná. Na děťátko musí být žena zralá. Fyzicky jsem už dávno, ale pořádek ve věcech a v životě ještě nemám. A školu dodělanou také ne. Dítě musí být zabezpečeno po všech stránkách. Myslím, že mám ještě čas. A kdybyste náhle otěhotněla? Zřejmě bych v pětadvaceti neriskovala. Že by svobodná matka? V žádném případě. To dítě je pak nesmírně ochuzeno po citové stránce. A potom - to těhotenství si žena jinak vychutnává, když se na to dítě těší dva. Takže i s miminkem si počkáte na Jaromíra? To říkáte vy. Myslím si to. A vám nevadí, že Jaromír poslední dobou flirtuje kde s kým? Co třeba letní románek s Lucií Borhyovou? S kým? Tu paní já neznám. Takže povznešena a tolerující? Vy znáte něco lepšího?