Mnohé kreace z průhledných tkanin vypadají na ramínku fantasticky. Některé evokují svět křehkých víl, přitahují pelem romantiky, půvabem rozevlátosti. Jiné zase oslovují rafinovanou čistotou minimalismu… Ale na těle (i bezchybné figuře) často představují tvrdý stylistický oříšek.
Nepodšité, byť leckdy v několika slupkách transparentu navrstvené šaty jsou totiž velmi náročné na výběr prádla, které je stejně více či méně čitelné. Zejména proti světlu, v blescích foťáků..
Těžká strategie
Někdy nositelka (její stylista) volí hladkou vyšší podprsenku a do pasu sahající plavečkové kalhotky připomínající jakési spodní brnění. Jindy se ona rušivá podprsenka vynechá a nechají se prosvítat ňadra (většinou pevné implantáty od plastických chirurgů) a roli kalhotek obstarají pokud možno s tělem splývající šňůrky s trojúhelníčkem tylu vepředu. A jen minimum hvězd to dá bez negližé, totálně natvrdo.
Bohužel stačí málo a celá tahle vysoká hra končí nechvalně. Požadavky na cit pro věc jsou totiž vysoké. Záleží na typu nositelky, kouzlu její osobnosti, grácii, s níž model vynese. A záleží i na doplňcích, líčení, účesu, jež se na celkovém dojmu podílí.
Neméně náročné jsou i modely, jež problém prádla sice podšívkou řeší, ale nepracují s ní v celé ploše, ale od prsou pod zadek, ke kolenům atd. Dost často takto návrháři řeší velké večerní toalety, kde je mini sukně nežádoucí a proto odhalují nohy (mnohdy až rozkroku) v průsvitu. Bohatě řasené sukně, kde se v pohybu končetiny decentně rýsují, jsou obecně kultivovanější, šarmantnější než áčkový nohy tvrdě odhalující střih s rozparkem, který je mnohem frekventovanější. I když je to jistě věc názoru a záleží na celkovém konceptu, důvtipu invence.
Nejbezpečnější rozhodně je práce s transparentem v podobě k hrdlu uzavřeného sedla šatů a dlouhých paže obepínajících rukávů. Pro zralé ženy, jejichž pokožka na rukou a v dekoltu věkem ochabla, jsou navíc rafinovaným řešením jak handicap kamuflovat a zmíněné linie těla kultivovaně vystavit. A sexy dojmu nahrává i kontrast hutné látky s průsvitem.
