14°C
Molly leží mezi členy kapely Moondance orchestra každý sobotní přímý přenos. Co jí říkáte před začátkem?
„Řeknu: Místo! A ona tam zůstane celou dobu. Myslím, že voříšci jsou v tomhle flexibilní. Říkám jim muzikantský psi.“
Jak je možné, že nevběhne na parket?
„Vidí, že se pracuje, tak neblbne. Pozná to.“
Jí nevadí hlasitá muzika?
„Jak se píše v knížkách, že by pes mohl ohluchnout, tak jsem to nepozoroval u žádného svého psa. Když cvičím na trumpetu, Molly škrábe na dveře a chce být u mě. Pak mě poslouchá a nikdy nevyje.“
A štěká?
„Ne, při hraní s ní nikdy nebyl problém, a to se mnou chodí na koncerty i do nahrávacích studií, kde si ji všichni fotí.“
Jak jste ji vycvičil?
„Technikou cukr a bič. Když je hodná, tak ji pomazlím, a když zlobí, dostane »sekec«. Samozřejmě s citem.“
Dostane odměnu, když je celý přenos hodná?
„Ano, na závěr jdeme do cateringu a dostane kuřátko, šunku nebo řízeček. Doma jí dávám jenom granule. To je pro psy nejzdravější.“
Molly měla být společně s vámi součástí vystoupení Zdeňka Godly a Terezy Pruckové. Proč tam nakonec nebyla?
„Dramaturgové chtěli, aby seděla na parketu po celý tanec vedle mě. To jsem nechtěl riskovat, protože by tam třeba mohlo něco prásknout, ona by se lekla a vběhla by pod nohy tanečníkům.“
Nebyl jste i tak nervózní, že během hraní za vámi přiběhne na parket?
„Řekl jsem jí, ať zůstane, a zůstala. Chtěli ale, abych při hraní scházel ze schodů. To jsem odmítl, protože bych mohl špatně šlápnout, a pak by ten tón mohl kiksnout. Proto jsem nejdříve sešel a pak jsem hrál. Když vystoupení skončilo, Marek Eben zavolal i Molly a ona přiběhla.“
Jak jste televizi přesvědčil, že ji můžete mít v přímém přenosu?
„Už když jsem hrál v kapele Pajky Pajk doprovázející SuperStar, vědělo se o mně, že mám dobře vychovaného psa. Tehdy jsem měl ještě Julču. S tou jsem hrál i velký koncert první řady SuperStar v O2areně. Julča musela mít kartičku s fotografií pro vstup. Když na mě vyjela ochranka, tak jsem jim ukázal, že má vstup povolen.“
Molly má ve StarDance také kartičku?
„Má, jako účinkující.“
Kde jste ji našel?
„Když mi před deseti lety zemřela fenka Julča, kolega mi řekl, že v plzeňském útulku mají křížence. Mám je rád, protože jsou nejchytřejší, nejzdravější a očkovaní. Tak jsem tam jel s tehdejší přítelkyní, ale na internetu jsme viděli, že je Molly zadaná.“
Co jste tedy dělal?
„Chodil jsem po útulku a koukal se na další psy, ale byla tam jen bojová plemena, což jsem nechtěl. Když jsme odcházeli, ošetřovatelka se ptala, o jakého psa jsme měli zájem. Tak jsem řekl, že jsme chtěli Mollynku, a ona odvětila, že ti, kteří si ji rezervovali, si to rozmysleli.“
To je ale náhoda...
„No jo. Otevřela dveře od její kóje a Molly nám skočila do náruče. Pak jsme s ní šli na procházku. Dal jsem jí piškot, ale místo aby ho snědla, schovala si ho pod listí. Potom popoběhla o padesát metrů dál a vyhrabala si granuli, kterou si tam dříve schovala. Byl jsem nadšený, jak je chytrá.“
Kdo byl její předešlý majitel?
„Říkali, že ji našli u lidí bez domova. Když vidí bezdomovce, tak na ně štěká. Podobně to má i s lidmi v uniformách.“
Zřejmě špatné zkušenosti z minulosti. Kdy jste si ji vzal k sobě?
„V roce 2011. Tehdy měla údajně deset měsíců. Můj veterinář jí ale odhadoval na rok a čtvrt.“
Takže dnes už má kolem deseti let. Je něco, co jí dokáže vyplašit?
„Vadí jí petardy, nebo když bouchne balónek. Pak hned začne zdrhat, a to ji musím odchytit. Jinak se mnou chodí nebo jezdí na motorce všude. Udělal jsem jí speciální batoh, ve kterém sedí a má vystrčenou hlavu. Takhle má najeto tisíce kilometrů.“
Co to nosí na krku?
„Kabelku, kde má adresu, dvacku a číslo telefonu.“
Už se někdy ztratila?
„Jednou jsem v Praze spěchal na kšeft. Vlezl jsem do tramvaje a ona nastoupila do jiné, která byla před námi, a odjela pryč jiným směrem.“
Co jste dělal?
„Spojil jsem se s dopravním podnikem, ale prý ji nenašli. Nepodařilo se mi ji dohonit, tak jsem jel na vystoupení do Lucerny. Spoléhal jsem na to, že mi lidi snad zavolají. Když byla pauza, volala mi paní, abych si pro ni přijel na náměstí Jiřího z Poděbrad.“
Jak Molly našla?
„Jela s ní tramvají a najednou vidí, že se o ni nikdo nestará. Potom Molly sama vystoupila na hlavním nádraží a šla se projít do parku. Protože paní byla sama »pejskařka«, došla k ní, otevřela její kabelku na krku a zavolala mi. Naštěstí se to stalo jen dvakrát. Podruhé na pumpě. Když jsme s kapelou odjížděli, mysleli jsme, že je Molly s námi v dodávce. Bohužel nebyla, takže jsme se vrátili a ona čekala před vchodem na benzínku a divila se, kde jsme.“
Díky ní se asi dobře seznamujete, ne?
„Ano. Když jsme hráli na Miss, tak se ke mně seběhly všechny ty krásky. Felix Slováček mi říkal: Ten tvůj pes je na holky lepší než můj mercedes.“
S Felixem Slováčkem hrajete v Tanečním orchestru Československého rozhlasu. Jak jste se ale dostal k hraní na trubku?
„Polovina mojí rodiny byli muzikanti. Děda byl trumpetista a naučil to své dva syny, moje strejdy. Můj bratr také hraje, i když se tím neživí na sto procent.“
Co člověk musí mít, aby hrál dobře na trubku?
„Hlavně ho to musí bavit, protože od trumpety si nemůžete odpočinout na dovo- lené. K hraní využíváte sval, který se musí neustále trénovat. Takže trénuji hodinku dvě denně, někdy i více.“
Jak jste se poznal s Martinem Kumžákem?
„S Martinem jsem hrál v Pražském Big Bandu u Milana Svobody a pak jsme dělali muzikál Vlasy, kde se začala formovat kapela Pajky Pajk. S ní jsme pak hráli na první SuperStar. Pak jsme dělali X Factor, Bajlando, Hvězdy zpívají duety a další pořady.“
Takže když hledali pro StarDance kapelu, oslovili Martina Kumžáka a ten dal dohromady hráče?
„Ano. A vznikl tak Moondance orchestra.“
Jak se ve StarDance učíte nové skladby?
„Martin Kumžák musí udělat aranže. V pondělí dostaneme noty nebo MP3, ve čtvrtek dopoledne máme zkoušku a odpoledne cvičíme s tanečníky. V pátek si to zkusíme na kamery a v sobotu ráno máme »projížděčku«. Od dvou hodin je ve- řejná generálka, která je teď kvůli covidu už bez publika. V osm se rozsvítí červená a jedeme.“
Za jak dlouho umíte něco zahrát?
„Pokud možno hned. Hraji z listu. Když nahrávám filmovou muziku, přijde štos not a hraji. Lidí, kteří jsou schopni rychle a dobře dělat práci, zas tolik není.“
To, jak dobře hrajete, vědí všichni diváci StarDance. Ta výrazná trubka, kterou slyšíme ve znělce, je totiž vaše, že?
„Ano. To hrajeme s kolegou Mírou Surkou.“
Co je na StarDance oproti jinému hraní těžší?
„Na StarDance kouká asi dva miliony lidí. Když se něco nepovede, ví o tom každý. Ale naštěstí zatím vždycky vše dobře dopadlo.“
VIDEO: Blesk Podcast: Jan Tománek promluvil o koronaviru ve StarDance
Blesk Podcast: Jan Tománek promluvil o koronaviru ve StarDance Jiří Marek
