Herec a režisér Miroslav Hanuš si sáhl na úplné dno. Každý úkol byl pro něj na hranici sil. Neuměl si představit, že dojde do práce nebo něco zařídí, navíc začal trpět různými bolestmi. Půl roku ho třeba bolely zuby! Se vším chodil po lékařích, avšak příčiny byly pokaždé neznámé. „Myslím, že praktičtí lékaři to berou tak – na nic jsem nepřišel, no tak jděte k psychiatrovi... A na to se společnost pořád dívá jako na něco dehonestujícího. Takže se řada lidí zbytečně trápí. Chybí osvěta. To, že je někdo psychicky v úzkých, je běžná věc, která se dá řešit,“ prozradil Lidovým novinám herec.

I když se zpočátku bránil, nakonec začal chodit pravidelně na terapie a bojoval proti endogenním depresím. To je duševní choroba, která vzniká bez vnějších příčin – je důsledkem nevyváženého chemického prostředí v mozku. Léčí se obvykle pomocí antidepresiv a různých sezení a terapií. Ty však nebyly dostačující, a proto se nechal před časem zavřít do psychiatrické léčebny. Lidově řečeno, skončil v blázinci. Když z něj byl poprvé propuštěn, neměl vyhráno, a tak musel po pár letech opět nastoupit do ústavu na sedm týdnů.

„Propad v náladě je běžná záležitost, která patří k životu. Někdy je člověk veselý, a někdy ne – a to je v pořádku. Když je někdo celý život veselý, má asi ADHD nebo co – a to by se asi mělo léčit. Skutečná deprese, jak jsem ji teda zažil já, je věc, která vás doslova paralyzuje. To není, že je člověk smutnej. Prostě nevyjdete před barák, nevystrčíte ani popelnici. Kdo to nezažil, přijde mu neuvěřitelné, že vás to při plné síle úplně zastaví,“ popisuje Hanuš svou chorobu.

Pobýval na psychiatrii, léčil se. Jak ale herec přiznal, se zákeřnou psychickou nemocí nemá rozhodně dobojováno. „Konstituce osobnosti zůstává stejná. Důležité je, že s tou situací už umím zacházet,“ dívá se Hanuš na vše kolem sebe pozitivně a považuje se za zkušeného pacienta, jenž si sám určuje, zda v určitých situacích sáhnout po lécích, či nikoliv.

„Psychiatr mi říká – to jenom ty víš, co máš v palici a jak se cítíš. A jestli máš pocit, že to zvládneš jen změnou režimu, nebo už potřebuješ lék... Ty léky nabíhají dlouho, ale drží vás pak nad vodou třeba půl roku. Ale zase se nechci něčím ládovat zbytečně. Člověk se to musí naučit rozpoznat,“ míní Hanuš.

Jak přiznal v rozhovoru pro Magazín Mladé fronty DNES, první, kdo mu doporučil odbornou pomoc, byla mimochodem jeho žena, choreografka Jana Hanušová (57). „Jednou v létě mi řekla: Poslyš, tady v Jindřichově Hradci je psychiatr, zajdi se tam poradit! Jana je hodně citová, ale současně velmi věcná a pragmatická, takže jsem na ni dal a šel tam. To bylo mé první setkání s psychiatrií, prvotní orientace v problému,“ líčil. „Pak jsem začal chodit na nějaká léčebná sezení i v Praze, bral jsem nějaké léky, ale po pár letech byla ta situace zase natolik blbá, že se Jana spojila s mým pražským doktorem, což je náš rodinný známý, a řekla mu, že asi zase melu z posledního,“ vzpomínal Hanuš. Vedle manželky jej podporují i jeho tři dcery, společně mu pak všechny fandí během StarDance.

VIDEO: Miroslav Hanuš z Ulice: Žena a dcery mě poslaly na smrt

Video
délka: 02:58

Miroslav Hanuš z Ulice: Žena a dcery mě poslaly na smrt Adam Balažovič/BPŽ

Fotogalerie
37 fotografií