8°C
Politiky hrajete poměrně často, kolikátý v pořadí je Tomáš Vichr?
„Nevedu si přesnou evidenci. Máme tam dvakrát Gottwalda, jednou Henleina, teď ministra kultury a předsedu vlády dohromady, pomaličku se to rozrůstá. Ale nemám speciální kolonku na politiky. A i když jsem pochopitelně za ty role moc rád, nemůžu říct, že bych byl šťastný, že mi jejich portfolio roste. Když mi nabídli tohohle Vichra, pomyslel jsem si, že potřebují někoho s kulatou hlavou a patkou, tak se ozvali Vyorálkovi. Byl jsem rád.“
Byl jste rád i poté, co jste zjistil, že se příběh vaší postavy neodehrává jen v kancelářích a kabinetech, ale i v ložnicích?
„Vždycky počítám se vším a my scénáře dostáváme dopředu. Věděl jsem, co nastane. Jestli narážíte na to, že je tam poměrně dost erotických scén: jo, jsou tam a je jich tam dost. Ale v rámci vysílatelnosti kolem osmé hodiny večer. Zas taková divočina to není...“
Jak tyto scény snášíte?
„Nemáme je rádi, doma to nemají rádi. Ale všichni ostatní na to čekají, i když říkají, že ne. Tak se s tím vždycky nějak pasujeme. Ale profesionálně, nežijeme to, hrajeme to.“
A co stud? Ten vás nelimituje?
„Stud jsem zapomněl používat, už je to docela dávno. Mám pocit, že na jeviště nebo před kameru nepatří. Míval jsem to kdysi, ale teď už problémy s nahotou nemám. Mám rád saunování, tam se s tím taky nikdo neštve. Je mi to jedno.“
Takže se ani při těch nejodvážnějších scénách nenecháváte zastupovat?
„Nechávám se zastupovat. Tentokrát nastoupili »kaskadéři«, protože tam byly nějaké, řekněme, fyzicky náročnější choreografie. Nebojím se pistole, ježdění v autě, na koni, padání odněkud, ale zrovna tohleto... Tady jsem si o »kaskadéra« řekl.“
Zajímá vás, jak váš dublér vypadá? Protože přece jen divák bude mít pocit, že je to vaše tělo!
„Nemohl jsem si vybrat, nechal jsem vybrat za sebe. Bylo mi to jedno. Když natáčeli oni, opravdu jsem se nedíval na odkuk, jak ty jejich scény probíhají, abych hodnotil něčí zadek.“
Cítíte i vy v příběhu seriálu Sedm schodů k moci ten známý případ pádu bývalého českého premiéra?
„Jestli to připomíná nějakou kauzu, tak to byla kauza, kterou jsem sledoval jen okrajově. Pro mě tady jde především o příběh ženy a chlapa, ve kterém bouchnou saze a má pocit, že život nežije. A nyní začíná žít znova, má nějakou šanci zažít druhou lásku, vášeň a tyhle věci. Ono nám to docela dokáže zamotat hlavu. To si musíme popravdě říct. V tomhle jsme my chlapi fakt slabí. Mohou za to ženský. A je to dobře.“
To zní, jako byste mu rozuměl, nebo ho až obhajoval.
„Dá se to obhájit. Mám malou dceru, která mě ovlivňuje neustále. Myslím, že jsem pochopil ženský princip. Je to o kupování dárečků a věnování pozornosti. Cíle mohou být různé, ale ženy v tom mají krásné danosti, že toho poměrně snadno dosáhnou.“
Máte pocit, že jste se díky tomuto seriálu dozvěděl něco nového o politickém zákulisí?
„Nic zásadního. Snažím se držet v obraze, žádné nové zjištění mi to nepřineslo. Jestli něco, tak jen potvrzení nějakých faktů nebo znejistění v tom smyslu, že popisujeme něco, předvádíme to nějak, a stejně mám pocit, že realita v tomto příběhu, podle kterého se to snažíme inscenovat, byla daleko tvrdší a ostřejší.“
Co vy a politika? Zajímáte se o ni?
„Snažím se být normálně aktivní občan v tom smyslu, že chodím k volbám. Ale abych se tím víc zabýval nebo se tím trápil, pořád trpím určitou deziluzí. Mám dvě malé děti, ten čas radši věnuji jim.“
Jiří Vyorálek z První republiky: Za mlada jsem dělal box, teď už bych to neuskákal Adam Balažovič/bpž
Někteří vaši herečtí kolegové byli nebo jsou politicky činní. Vy jste nikdy tyto ambice neměl?
„Neměl jsem ambici vstoupit do politiky. Točím, hraju divadlo, to jsou věci, které mě baví. A dokážu se zabavit i jinak. Možná na hodně stará kolena, kdybych asi už nevěděl co, tak bych se o něco pokusil, ale teď jsou to vody, které mě nelákají.“
8 dílů a 7 schodů volně dle Nagyové
Osmidílná fiktivní série Sedm schodů k moci sleduje životní cestu a kariérní vzestup venkovské servírky Anny Malé (Eva Josefíková) až do nejvyšších politických pater a ložnice ministra Tomáše Vichra (Jiří Vyorálek). Scenárista a »zuřivý reportér« Josef Klíma (71) se volně inspiroval kauzou expremiéra Petra Nečase a jeho partnerky Jany Nagyové, dnes Nečasové (58). Na nové placené platformě prima+ bude vidění od 8. února .
