7°C
Režisér Vít Olmer má za svoji kariéru na triku už mnoho filmů. A stejně jako jeho kolegové z branže se musí pokaždé vypořádat se složkou, bez které by žádný film nevznikl – s producenty. Jak se svěřil na svém blogu na iDNES.cz, při natáčení jeho posledního filmu Bony a klid 2 musel spolupracovat se stejnými producenty jako Filip Renč při natáčení Lídy Baarové.
„Budeš točit, jak ti nařídíme, pro nás jseš akorát nájemná síla. A moc mě neser,“ uvedl prý při prvním setkání jeden z producentů. A režisér Renč se údajně setkal se stejnou reakcí. A nakonec to odnesla jeho slinivka.
Je známá věc, že bez peněz, o které se během natáčení stará právě producent, se toho moc nenatočí. A podle všeho režiséři platí za nahraditelné loutky, které musí tancovat, jak producent píská. „Jednou mi dokonce hodinu před koncem směny oznámili, že se s tím moc seru,“ upřesnil Olmer s tím, že producenti jsou mnohdy lidé bez vkusu, jejich zisky totiž nepřichází díky vysoké návštěvnosti kin. Jde jim hlavně o to, co je in, a podle Olmera často do filmu vnucují své známé, příbuzné a milenky.
„U nás je možné všechno. I to, že pan H. (jeden z producentů – pozn. red.) si nechal ušít pro miniepizodu, jím osobně ztvárněnou, drahou náckovskou uniformu. Na úkor ostatních poněkud ošizených kostýmů. Slyšel jsem navíc, že krejčí prý spatřil na producentově rameni vytetovaný maličký hákový kříž. To by vysvětlovalo leccos…“ napsal Olmer s jistou dávkou sarkasmu.
Producenti, které měli Olmer s Renčem společné, si také vybrali na premiéry vyloženě stylové hosty, kterými už předem zavrhli to, že by mohli dostat, například od kritičky Mirky Spáčilové, aspoň průměrné hodnocení.
„Na Bony a klid 2 pozvali z naprosto neznámých důvodů jako hlavní hvězdu večera propuštěného vraha Jonáka a premiéry Baarové se zase zúčastnily politické špičky v čele s „Bimbo“ Zemanem, čímž si producenti u většiny kritiků, upřímně tohoto nesnášejících, hned zkraje nadělali do bot,“ dodal Olmer s tím, že po dotočení posledního filmu dostal od lékaře doporučení k návštěvě křížkových lázní. A ono se možná není čemu divit...
