9°C
Jak se to vlastně stalo? Vždyť váš manžel ještě předešlý den natáčel.
„Večer předtím jsem se vrátila z Bratislavy a se mnou přijela přítelkyně. Všichni jsme seděli na zahradě, žertovali, dali si večeři a na Radkovi nebylo vůbec nic znát. Ráno po osmé hodině ke mně přišel. Řekl, že si dal kávu a že je mu zle. Na čele měl krůpěje potu, zrychleně dýchal a měl bolesti v břiše. Hned jsem volala záchranku…“ (pláč)
Všichni s vámi moc soucítíme, musí to být pro vás hodně těžké.
„Já věděla, že čím je starší, tím víc se konec blíží. To je přece u všech stejné. Ale unavený nebyl nikdy, ani pár dní před smrtí, i když se to někde psalo. Byl jenom naštvaný, že při natáčení, na které ho vozili už v osm ráno, se na plac dostal až někdy o půl druhé. Všechno nebylo připraveno tak, jak byl zvyklý, a to ho mrzelo. Ale ještě k té únavě – já před dvěma týdny oslavila šedesátiny. Byla u nás velká sláva, přišli jeho kolegové i kamarádi a Radek byl úplně normální, bez známky únavy.“
Prodělal operaci kyčle, když hrál Řeka Zorbu, a nic na něm nebylo znát. Vnímal vůbec svou bolest nebo to, že by se měl možná i šetřit?
„Nikdy nebyl bolestín, i když doma si občas postěžoval. Kyčel mu operovali dvakrát a vždy to snášel jako chlap. Nedávno jsme byli na kontrole v kladenské nemocnici a tam mu potvrdili, že všechno má v pořádku, všechny nálezy. I ta výduť na tepně v břiše že je stabilizovaná. Nakonec právě ta nevydržela, podvedla ho a praskla.“
Určitě se s ním bude chtít rozloučit spousta lidí. Na kdy chystáte poslední rozloučení?
„Tajný pohřeb nechceme. Víme, že Radka měli lidé rádi a že za ním přijdou i naposledy. Když všechno zvládneme, měl by pohřeb být v krematoriu ve Strašnicích 21. září přesně v poledne.“
Jaký bude další osud Divadla Radka Brzobohatého?
„Radek byl profesionál a určitě by chtěl, abychom hráli dál. Vždyť už když byl na nosítkách v sanitce, řekl, abych zavolala naší pomocné režisérce Jitce Musilové, že dnes večer asi hrát nebude. Dal mi pusu, já ho pohladila… (pláč) Měl v sobě obrovskou zodpovědnost. Hrát se v divadle bude, lístky vracet nebudeme, i když se bez záskoků neobejdeme. Jen v den pohřbu představení nebude, ale nahradíme ho.“
Měl váš manžel nějaké poslední přání?
„Nikdy žádná velká přání neměl. Ale pravdou je, že chtěl odejít rychle a bez bolesti, až se jeho čas naplní. A to se mu splnilo. Odešel jako chlap, se vztyčenou hlavou. Pánbůh ho musel mít hodně rád. I když já bych se o něj starala, ať by mu bylo, co chtělo, a třeba i celé roky...“ (pláč)
