Obsah seriálu Spy/Master

Victor Godeanu, pravá ruka prezidenta Nicolaea Ceaușesca, vede dvojí život jako tajný agent Sovětů... Má jedinou šanci uniknout z Rumunska, než bude jeho tajemství prozrazeno.

Obsazení seriálu Spy/Master

Alec Secăreanu - Victor

Narodil se 4. prosince 1984. Rumunský herec získal mezinárodní uznání díky roli Gheorgheho ve filmu God's Own Country z roku 2017. Alexandru Secăreanu se narodil v Bukurešti.

V roce 2007 dokončil studium herectví na Akademii divadelního umění a kinematografie v Caragiale. Po účinkování v několika rumunských filmech se Secăreanu objevil ve své první anglicky mluvené roli ve filmu God's Own Country (2017) režiséra Francise Leeho, v němž si zahrál rumunského přistěhovaleckého dělníka Gheorgheho, který si na venkovské farmě v západním Yorkshiru začne vztah s farmářem ovcí v podání britského herce Joshe O'Connora.

Lee trval na obsazení rumunského herce do role Gheorgheho. Poté, co roli získal, pracoval dva týdny před natáčením na farmě. Výkon ve filmu God's Own Country mu vynesl londýnského agenta, členství v asociaci Equity (dříve oficiální název British Actors' Equity Association) a nominaci na British Independent Film Awards (BIFA) 2017 v kategorii Nejlepší herec.

Ana Ularu - Carmen

Rumunská herečka a režisérka se narodila 26. června v Bukurešti. S herectvím začala v devíti letech ve francouzských inscenacích jako "Meurtres par procuration" a "Passion Mortelle".

Od ukončení bakalářského a magisterského studia herectví na Národní univerzitě divadla a filmu "I.L.Caragiale" (UNATC) v Bukurešti se objevila ve více než 50 krátkých filmech, televizních filmech, seriálech a celovečerních filmech. Je také oceňovanou divadelní herečkou, v současné době hraje ve čtyřech inscenacích v rodné Bukurešti. Hrála v místních filmech rumunských režisérů nové vlny, jako jsou Cãlin Peter Netzer, Cristian Mungiu a Radu Muntean, ale také v mezinárodních produkcích držitelů Oscara Francise Forda Coppoly, Susanne Bier a Rona Howarda.

V roce 2010 získala Ana cenu "Boccalino d'Oro" v Locarnu a ocenění "Nejlepší herečka" na filmovém festivalu v Soluni , stejně jako cenu "Nejlepší herečka" na festivalu "Cinema City" v Novém Sadu za ztvárnění role Matildy ve filmu Periferic (2010). V seriálu televize NBC Smaragdové město (2016) hraje Zlou čarodějnici ze Západu.

Po boku Keanu Reevese si zahrála ve filmu Sibiř. Nyní hraje Evu Stellenboschovou v seriálu Alex Rider od Amazonu a příště ji uvidíme v produkci Netflixu Tribes of Europa.

Claudiu Bleont - Nicolae Ceaușescu

Narodil se 27. srpna 1959 v rumunské Bukurešti a je známým rumunským filmovým a divadelním hercem.

V roce 1983 absolvoval Institut divadelního umění a kinematografie. V roce 1982 hraje první roli ve filmu Fata Morgana. Další významné role ve filmech Concurs (1983), , Pas în doi (1985) , O vara de neuitat( 1995) . Hraje na scéně divadla ''National I.L. Caragiale'' v Bukurešti. 2004 -Odměněn Řádem za kulturní zásluhy v hodnosti rytíře.

Byl třikrát ženatý, jeho manželkami byly: Irina Tapalaga (1981-1986), Beatrice Rancea (1986-2001), Andra Negulescu (2001-2012). Nyní je ženatý s herečkou Julií Lazar. Mají spolu dceru.

Popis reálné předlohy seriálu Spy/Master

Dobové drama HBO Max Spy/Master založené na skutečných osobnostech je spíše John le Carré než Ian Fleming, tvrdí jeho tvůrci. Sleduje Victora Godeanu, vysoce postaveného důstojníka rumunské tajné služby, poradce prezidenta Nicolae Ceaușesca - a špiona -, který se v roce 1978 rozhodne zběhnout.

„Jako dítě jsem sledovala Jamese Bonda, což je velmi komiksová verze špionáže. Bylo to něco, čemu jsme se opravdu chtěli vyhnout. Chtěli jsme, aby to působilo reálně,“ říká scenáristka Kirsten Petersová. Adina Sădeanu k tomu dodává: „Romány Johna le Carrého, například Dokonalý špion, jsou tak komplexní. Tyto postavy utíkají před svou vlastní lidskostí. Vždycky jsem si říkala: Jak žijí? Jak se ráno probouzejí, když vysloví tolik lží?“

Podrobné informace o seriálu Spy/Master

Victor Godeanu, blízký poradce rumunského diktátora Nicolae Ceaușesca, se stal ústřední postavou seriálu, který zkoumá týden jeho života. Jak je ovšem v podobných příbězích běžné, skrývá Godeanu tajemství - je totiž tajným agentem KGB, který musí utéct z Rumunska a uniknout podezření, než bude odhalena jeho pravá identita a motivy. Na útěku se spojí se svou bývalou přítelkyní, tajným agentem Stasi, a začínajícím agentem CIA, aby mu pomohli zběhnout do USA. Jeho rozhodnutí však ohrožuje nejen jeho samotného a jeho spojence, ale také jeho rodinu.

Nakolik má ovšem Victor Godeanu reálný základ? Postava je inspirována skutečným mužem, ačkoliv bylo pro seriál změněno jméno. Postava Godeanua je inspirována Ionem Mihaiem Pacepou, jedním z předních důstojníků rumunské rozvědky. Pacepa byl generálem, který sloužil rumunské tajné policii během komunistického režimu.

V roce 1978 se Pacepa rozhodl zběhnout do Spojených států, když působil na rumunském velvyslanectví ve Washingtonu D.C. Jeho přeběhnutí bylo velkou ranou pro Ceaușescův režim a poskytlo cenný vhled do fungování rumunského zpravodajského aparátu. Pacepa se stal důležitým zdrojem informací o východním bloku pro západní zpravodajské služby.

Nicolae Ceaușescu byl generálním tajemníkem Rumunské komunistické strany a prezidentem Rumunska od roku 1965 až do svého svržení a popravy v roce 1989. Pod jeho vedením se Rumunsko distancovalo od vlivu Sovětského svazu a dalších zemí východního bloku. Vnitřně však Ceaușescu prosazoval režim s vysokou mírou centralizace a represí. Jeho hospodářské politiky, zaměřené na industrializaci a splácení dluhů, však vedly k utrpení rumunského lidu.

Ceaușescu byl svržen v roce 1989 během masových protestů. Jeho pád znamenal konec komunistické vlády v Rumunsku a otevřel cestu k demokracii a tržnímu hospodářství.

Ion Mihai Pacepa (1928-2021) byl rumunský zpravodajský důstojník a spisovatel, známý svým zběhnutím do Spojených států a odhalením vnitřního fungování rumunského komunistického režimu. Během studené války hrál významnou roli ve zpravodajském a bezpečnostním aparátu Rumunska. Pacepa se narodil 28. října 1928 v Bukurešti.

V roce 1951 vstoupil do Securitate, rumunské tajné policie, a díky své inteligenci a odhodlání rychle stoupal v hodnostech. V roce 1955 se stal generálem a byl jmenován šéfem rumunské zpravodajské služby. Působil také jako blízký poradce Nicolae Ceaușesca, generálního tajemníka Rumunské komunistické strany. Během svého působení ve vysoké zpravodajské funkci se Pacepa podílel na mnoha tajných aktivitách, včetně špionáže, dezinformačních kampaní a sabotáží proti západním zájmům.

Rozčarování z represivní povahy Ceaușescova režimu a brutální potlačení maďarské revoluce v roce 1956 ho však přiměly k útěku na Západ. Dne 23. července 1978, kdy působil jako zástupce vedoucího rumunské mise ve Washingtonu, požádal Pacepa o politický azyl ve Spojených státech. Jeho zběhnutí vyvolalo šok ve zpravodajské komunitě a poskytlo cenné informace o fungování sovětského bloku.

Po zběhnutí Pacepa spolupracoval se západními zpravodajskými službami a začal sdílet tajné informace o rumunské vládě, sovětských zpravodajských operacích a dezinformačních kampaních. Byl spoluautorem knihy Rudé obzory: Spolu s novinářem Ronaldem Rychlakem se podílel na knize "Kroniky šéfa komunistické špionáže", která vyšla v roce 1987. V knize podrobně popsal své zkušenosti z Rumunska a odhalil korupci a porušování lidských práv Ceaușescovým režimem.

Pacepa nadále psal a vystupoval proti komunismu, poskytoval cenné odborné znalosti v oblasti zpravodajských služeb a působil jako konzultant pro vlády a organizace. Je autorem několika dalších knih, mimo jiné "Programmed to Kill: Lee Harvey Oswald, sovětská KGB a atentát na Kennedyho" a "Dezinformace: Vydal knihu "Dezinformace": Bývalý šéf špionáže odhaluje tajné strategie podkopávání svobody, útoků na náboženství a podpory terorismu". Ion Mihai Pacepa zemřel 14. února 2021 ve Spojených státech.

Jeho zběhnutí a následná odhalení sehrály významnou roli při odhalování vnitřního fungování rumunského komunistického režimu a přispěly k lepšímu pochopení zpravodajských operací studené války.

Nicolae Ceaușescu byl rumunský politik, který od roku 1965 až do svého svržení a popravy v roce 1989 zastával funkci generálního tajemníka Rumunské komunistické strany a prezidenta Rumunska.

Narodil se 26. ledna 1918 ve Scornicești v Rumunsku a zemřel 25. prosince 1989 v Târgoviște v Rumunsku. Ceaușescu se dostal k moci v rumunské komunistické straně a v roce 1965 se stal generálním tajemníkem po Gheorghe Gheorghiu-Dejovi. Pod jeho vedením Ceaușescu prosazoval nezávislou a nacionalistickou zahraniční politiku, která často distancovala Rumunsko od vlivu Sovětského svazu a dalších zemí východního bloku.

Vnitřně Ceaușescu zavedl vysoce centralizovaný a represivní režim. Prosazoval kult osobnosti, přičemž sám sebe prezentoval jako "Conducător" (vůdce) a svou ženu Elenu jako "Conducătoare" (vůdkyni). Jeho režim prosazoval přísnou cenzuru, omezoval svobodu slova a potlačoval politický disent prostřednictvím Securitate, rumunské tajné policie. V ekonomické oblasti Ceaușescu prováděl ambiciózní politiku industrializace a splácení dluhů, jejímž cílem bylo vytvořit z Rumunska soběstačný a prosperující stát.

Jeho hospodářská politika, jako například nucená kolektivizace zemědělství a přesměrování zdrojů do průmyslových projektů, však vedla k těžkému strádání rumunského lidu. Nedostatek potravin, příděly a zhoršující se životní podmínky byly za jeho vlády běžné. V prosinci 1989 propukla nespokojenost obyvatelstva s Ceaușescovým režimem v masové protesty, které začaly ve městě Temešvár. Demonstrace se rozšířily do Bukurešti a dalších velkých měst a požadovaly politické změny a ukončení Ceaușescovy vlády. Režim reagoval brutální silou, což vedlo ke stovkám obětí na životech. Protesty však nabraly na síle a 22. prosince 1989 Ceaușescu s manželkou uprchli z Bukurešti, ale krátce poté byli zajati.

Ceaușescu a jeho žena byli postaveni před vojenský soud a odsouzeni za zločiny proti státu. Dne 25. prosince 1989 byli popraveni zastřelením. Jejich rychlý pád znamenal konec komunistické vlády v Rumunsku. Ceaușescův režim je často připomínán pro své autoritářství, špatné hospodaření a porušování lidských práv. Období jeho vlády je propagandou režimu označováno jako "zlatá éra", ale vyznačovalo se rozsáhlou chudobou, represemi a nedostatkem politické svobody. Události z prosince 1989 ukončily Ceaușescovu represivní vládu a nasměrovaly Rumunsko na cestu k demokracii a tržnímu hospodářství.

V průběhu let bylo natočeno několik špionážních dramat a seriálů založených na skutečných událostech, které zaujaly diváky. Zde je několik významných příkladů:

• The Americans (2013-2018): Tento kritikou oceňovaný seriál sleduje osudy sovětských špionů, kteří se během studené války vydávali za americký pár. Přestože postavy jsou smyšlené, seriál zahrnuje skutečné historické události a umožňuje nahlédnout do světa špionáže v tomto období.
• Tinker Tailor Soldier Spy (minisérie 1979, film 2011): Tento příběh, natočený podle románu Johna le Carrého, se zabývá světem britské rozvědky během studené války. Zápletka se točí kolem odhalení sovětského špióna ve vyšších patrech britské tajné služby. Minisérie z roku 1979 i filmová adaptace z roku 2011 získaly uznání kritiky.
• The Spy (2019): Tento miniseriál se Sachou Baronem Cohenem v hlavní roli vychází ze skutečného příběhu Eliho Cohena, izraelského špiona, který se v 60. letech infiltroval do syrské vlády. Seriál zkoumá Cohenovu nebezpečnou práci v utajení a osobní oběti, které pro svou misi přinesl.
• Most špiónů (2015): Donovan, americký právník, který během studené války vyjednal výměnu zajatého sovětského špiona Rudolfa Abela za amerického pilota U-2 Francise Garyho Powerse.
• Úřad (Le Bureau des Légendes) (2015-současnost): Tento francouzský seriál sleduje osudy zpravodajských důstojníků pracujících pro francouzské Generální ředitelství pro vnější bezpečnost (DGSE). Přestože postavy a konkrétní události jsou smyšlené, seriál nabízí realistický obraz světa shromažďování zpravodajských informací a boje proti terorismu.
• Špion, který přišel z chladu (film z roku 1965): Tento film, natočený podle románu Johna le Carrého, vypráví příběh britského agenta, který byl během studené války vyslán do východního Německa. Hlavní hrdina se zaplétá do sítě podvodů a zrady, když se pohybuje v nebezpečném světě špionáže.

Špionáž byla během studené války významnou součástí ideologického boje mezi Spojenými státy a Sovětským svazem i jejich spojenci. Zahrnovala shromažďování zpravodajských informací, tajné operace a podvratnou činnost prováděnou zpravodajskými službami na obou stranách. Sovětská zpravodajská služba odpovědná za zahraniční operace byla KGB (Komitet Gosudarstvennoy Bezopasnosti).

Měla různá oddělení zabývající se shromažďováním zpravodajských informací, kontrarozvědkou a tajnými akcemi. Hlavní americkou zpravodajskou agenturou v době studené války byla Ústřední zpravodajská služba (CIA). Prováděla sběr zpravodajských informací, tajné operace a analýzy na podporu zájmů národní bezpečnosti USA.

Cílem sovětského špionážního úsilí bylo shromažďovat zpravodajské informace o vojenských schopnostech Západu, politických strategiích, technologickém pokroku a kontrašpionážních operacích proti západním zpravodajským agenturám.

Spojené státy: Americká špionážní činnost se zaměřovala na shromažďování zpravodajských informací o sovětských vojenských schopnostech, politických záměrech, jaderných programech a kontrarozvědných aktivitách. Mezi metody činnosti patřilo třeba Lidské zpravodajství (HUMINT): Jednalo se o nábor a vedení agentů, běžně označovaných jako špioni nebo krtci, kteří působili v organizacích protivníka a shromažďovali utajované informace.

Signální zpravodajství (SIGINT): Zachycování a analýza komunikace, například rádiového vysílání a telegramů, za účelem získání zpravodajských informací. Technické zpravodajství (TECHINT): Využití pokročilých sledovacích technologií, jako jsou odposlechy, štěnice a satelitní snímky, ke shromažďování informací o vojenských zařízeních, raketových základnách a dalších strategických cílech.

Tajné operace: Provádění tajných akcí, jako jsou sabotáže, pokusy o atentát, propagandistické kampaně a podpora disidentských skupin, s cílem ovlivnit události a podkopat zájmy nepřítele. Mezi významné případy špionáže patřily následující:

• Cambridge Five: Mezi ně patřili například Kim Philby, Guy Burgess a Donald Maclean. Pronikli do britské rozvědky a poskytovali Sovětům zásadní informace.
• Operace CHAOS: Program CIA z 60. a 70. let 20. století, který zahrnoval domácí sledování a shromažďování zpravodajských informací o amerických protiválečných aktivistech a dalších politických skupinách podezřelých z vazeb na komunistické organizace.
• Oleg Penkovskij: Důstojník sovětské vojenské rozvědky, který poskytl Spojeným státům důležité zpravodajské informace během kubánské krize a odhalil sovětské plány na umístění jaderných raket na Kubě.
• Aldrich Ames: Důstojník CIA, který v letech 1985-1994 špehoval pro Sovětský svaz a později pro Rusko, což vedlo k prozrazení mnoha agentů a operací CIA.
• Rudolf Abel a Francis Gary Powers: Powers byl americký pilot, jehož špionážní letadlo U-2 bylo v roce 1960 sestřeleno nad Sovětským svazem, což vedlo ke zvýšení napětí mezi oběma velmocemi. Špionáž během studené války byla nebezpečnou a tajnou oblastí, která hrála zásadní roli při utváření geopolitické krajiny. Zahrnovala vysoce riskantní zpravodajské operace a měla dalekosáhlé důsledky pro rovnováhu sil mezi Spojenými státy a Sovětským svazem.

Viděli jste seriál Spy/Master? Podělte se o své dojmy v diskusi

Fotogalerie

10 fotografií

Spy/Master

Autor: HBO Max