Jak se to přihodilo, že vás pozvali do poroty v Cannes?

„Většinou v porotě zasedají režiséři, herci a vždy je dobré tam mít i zástupce nějakého jiného festivalu, protože se předpokládá, že festivaloví lidé mají filmy tzv. nakoukané. Možná hrálo roli i to, že letos v Cannes bylo hodně filmů ze střední a východní Evropy, kde je karlovarský festival klíčový.“

Co jste si pomyslel, když jste se dozvěděl, že budete porotce v Cannes?

„Vůbec jsem tomu nevěřil. Dosud jsem tam jezdil jako jeden ze zástupců festivalu, hledal jsem spolu s kolegy nové filmy pro karlovarský festival, setkával jsem se tam s lidmi z filmové branže, a najednou jsem se dostal do »široké rodiny« festivalu a měl jsem možnost vidět zákulisí.“

Jak takové zákulisí vypadá?

„V zásadě to funguje jako na jiných áčkových festivalech. Přijede pro vás auto, odveze vás na hotel, ujme se vás tajemník festivalu, který vám vše vysvětlí. Na festivalu je několik porot. Já jsem zjistil, že budu členem poroty v sekci, která se zaměřovala na mladší režiséry, často debutanty a nové talenty. Potom jsem šel na první setkání všech pěti členů poroty. Následně jsme se představili festivalovým divákům. Díky tomu jsem si vyzkoušel, jaké to je jít po tamním červeném koberci. K té výjimečné chvilce přispěla převážně prezidentka poroty, hollywoodská herečka Uma Thurman.“

Měl jste před ní trému?

„Lehkou trému má člověk vždycky a myslím, že je to dobře, protože to znamená, že tu situaci člověk bere vážně.“

Jak na vás Uma Thurman působila?

„Byla naprosto profesionální. Neměla žádné hvězdné manýry, chovala se přátelsky a díky tomu, že byla tak inteligentní a systematická v roli naší koordinátorky, jakýkoliv ostych opadl a na čtrnáct dnů se z nás stala skupina lidí, kteří se baví o filmech s úctou a respektem.“

Kolik filmů denně jste museli vidět?

„Dva až tři. Celkem jich bylo v naší sekci osmnáct.“

To si v pěti lidech sednete do kinosálu a koukáte?

„Dívali jsme se na ně při jejich festivalových premiérách společně s diváky.“

A po skončení jste se o filmu bavili?

„Většinou záleží na dohodě, jestli film rozebereme hned nebo až na konci dne.“

Měli jste na filmy stejné názory?

„Ne, ale respekt k názoru druhého byl tak velký, že jsme si vzájemně naslouchali a kolikrát jsme dali za pravdu kolegovi.“

Bylo něco, co jste se od Umy Thurman naučil?

„Nejen od ní. Já jsem byl v porotě jediný nepraktik. Ostatní jsou tvůrci, kteří filmy točí. Občas se stalo, že jsme se bavili o nějaké scéně a oni mi říkali, jak náročné to může být pro režiséra nebo pro herečku, a dívají se na to z tohoto pohledu, což bylo pro mě jako teoretika obohacující.“

Ale filmy se hlavně dělají pro diváky, ne?

„Je to tak. Samozřejmě filmy, které označí za nejlepší porotci, jsou filmy, které se jim zdají nejlepší, a divák to může cítit jinak. Jsou však případy, kdy se tyto názory shodnou. Například italské herečce Jasmine Trinca ve filmu Fortunata naše porota udělila cenu za nejlepší herecký výkon a diváci tu samou herečku odměnili bouřlivým aplausem vestoje.“

Vyvíjely se nějak vztahy mezi vámi porotci?

„Trávili jsme spolu hodně času, tak jsme se bavili o různých věcech. Fungovali jsme na bázi vzájemného respektu a možná jsme se trochu i spřátelili.“

Ptal jste se Umy Thurman na její filmy?

„Občas nám vyprávěla nějaké historky...“

Jaké?

„Třeba to, že režisér Quentin Tarantino má vlastní verzi filmu Kill Bill pro sebe. Ale většinu času jsme hodnotili soutěžní filmy.“

Jak to při výběru nejlepšího filmu chodí? Když z pěti lidí tři řeknou, že se jim film líbil, tak vyhrává?

„V závěrečné fázi se musí porota přiklonit k demokratickým metodám, kdy se podvolíte názoru někoho druhého. Jde ovšem o to, aby někdo z poroty nebyl z výsledku nešťastný a všichni byli spokojení s výherním filmem. Cítili jsme velkou zodpovědnost, protože festival v Cannes je nejdůležitější na světě.“

Čím to je?

„Patří k jedněm z nejstarších. Od samého začátku se tam sjížděly největší hvězdy filmu. Představují se tam noví filmaři a směry. Dneska je Cannes svět sám pro sebe.“

Myslíte, že dobrý festival dělají hvězdy?

„Festivaly jsou především o filmech, ale hvězdy by tam neměly chybět. Divák má totiž vždycky radost, když na vlastní oči může vidět někoho, koho obdivuje. Například na karlovarském festivalu mohli návštěvníci vidět Harveyho Keitela, Johna Malkoviche nebo Roberta Redforda. To jsou lidé, kteří mají charisma, ale zároveň mají inteligenci, s níž se dokážou vyjadřovat ke spoustě věcí.“

Vy jste v Cannes viděl slavného režiséra Davida Lynche…

„To bylo na projekci nových dílů kultovního seriálu Městečko Twin Peaks. Měl jsem to štěstí, že jsem seděl dvě řady za delegací, ve které byl David Lynch i představitel agenta Coopera Kyle MacLachlan. Byl to neuvěřitelný zážitek. Pro mě to vždycky bylo tak, že jsem měl v jedné skupině všechny nejlepší režiséry světa a nad nimi čněl David Lynch. Několik desítek let si točí naprosto, co chce. Je neskutečně charismatický, má image, osobitost a nezaměnitelný účes, který mu časem akorát šedne.“

Šel jste za ním?

„Ne, to já nedělám. Jenom v případě, že nás okolnosti svedou dohromady. Vím, jak si ti lidé potrpí na určitou intimitu a soukromí.“

Takže když potkáte nějakou hvězdu, se kterou jste se třeba v minulosti potkal, tak za ní nejdete?

„Ne, ale například režisér Paolo Sorrentino, který byl před několika lety v Karlových Varech, kde uváděl svou Velkou nádheru, v Cannes přišel za mnou a dali jsme se do řeči. To mě potěšilo.“

Na jaké hvězdy se diváci mohou těšit letos na 52. ročníku MFF Karlovy Vary?

„Na amerického herce Casseyho Afflecka, který letos dostal Oscara za film Místo u moře. Dále přijede jeden z nejlepších filmařů současnosti Ken Loach, který dvakrát vyhrál Cannes, a také potvrdila účast Uma Thurman.“

Vážně? Mluvil jste s Umou Thurman už v porotě o tom, že by mohla přijet na váš festival?

„Prezident festivalu Jiří Bartoška a výkonný ředitel Kryštof Mucha byli v kontaktu s lidmi z jejího okolí už mnohem dříve, tudíž Uma Thurman při našem prvním setkání velmi dobře věděla, jaký festival reprezentuji. Občas se mě ptala na nějaké doplňující informace o Varech, především o filmech, které hrajeme.“

Jak jste se vlastně k práci uměleckého ředitele festivalu dostal?

„Před šestnácti lety mi přišla nabídka spolupracovat na Varech jako tajemník poroty. Rok nato jsem se stal členem programového oddělení a od roku 2011 jsem umělecký ředitel karlovarského festivalu.“

Co tato pozice obnáší?

„Stejně jako kolegové jsem dost na cestách, navštěvuji festivaly, potkávám se s producenty, s distributory, s režiséry. Snažíme se propagovat festival a dáváme lidem najevo, jaký typ filmu hledáme.“

Jaký typ filmu jste hledali tento rok?

„Filmy se silným příběhem, které jsou zpracovány formou, která je odlišná od toho, co může divák běžně vidět v kině. Festival je od toho, aby představoval nové trendy. Samozřejmě nechceme diváky zahltit nějakou intelektuálštinou, proto se snažíme najít originální snímky, ovšem s diváckým potenciálem. Například ukrajinský film Kmen, jehož herečtí představitelé jsou všichni hluchoněmí a slyšíte jenom zvuky. Bez titulků.“

Jaké filmy budou tento rok převládat?

„Letošní výběr je velmi rozmanitý, dostane se i na komedie, které jsou ve světě festivalů spíše raritou. Po prvoplánově politizujících filmech moc nejdeme, ovšem současná realita do kinematografie proniká. Několik filmů se věnuje tématu uprchlické krize nebo francouzský film v hlavní soutěži se odehrává v prostředí nadnárodní korporace, kde má hlavní hrdinka za úkol vyhazovat lidi z práce.“

Z kolika filmů většinou vybíráte?

„Každý rok do Karlových Varů přichází 2000 filmů a z nich vybíráme zhruba 180. Všechny slušné filmy vidíme až do konce, ovšem hlásí se i řada na první pohled špatných filmů, kdy po dvaceti minutách poznáme, zda je to titul, který by nás zajímal, nebo ne. Myslím ale, že tento rok se mají diváci opět na co těšit.“

Vše o MFF Karlovy Vary 2017 čtěte ZDE >>>

VIDEO: Uma Thurman si zahrála ve slavném snímku Kill Bill

359902:gallery:true:true

Fotogalerie
11 fotografií