Ve věku 85 let, ráno 20. června, zemřel herec Stanislav Šárský, významná osobnost českého divadla a televize. Smutnou zprávu oznámilo Národní divadlo moravskoslezské, jehož byl dlouholetým členem, na svých sociálních sítích. „Držitel Ceny Thálie za celoživotní mistrovství v činohře odešel dnes ráno. Herecká legenda – hrál v divadle, ve filmu, natáčel v rozhlase,“ uvedlo divadlo.
Rodák z Prahy vystudoval DAMU a svou profesionální hereckou dráhu započal v roce 1965 v Divadle pracujících v Gottwaldově. Nejvýraznější kapitolu své kariéry však prožil v Ostravě. Mezi lety 1967 až 1993 působil ve Státním divadle v Ostravě (dnešní Národní divadlo moravskoslezské), kde ztvárnil přes 120 rolí napříč českým i světovým repertoárem.
K nejvýznamnějším patří titulní postavy v Romeovi a Julii, Othellovi, Strakonickém dudákovi nebo role faráře v Roku na vsi. Poslední inscenací, ve které v Ostravě vystoupil, byla v roce 2023 hra Hoří, má panenko, kde ztvárnil zasloužilého člena hasičského sboru. V tom samém roce pak zaslouženě získal Cenu Thálie, a to za celoživotní mistrovství v činohře.
Na počátku 90. let krátce vedl činohru Národního divadla moravskoslezského. Po dvouletém angažmá v pražském divadle Rokoko se vrátil do Ostravy, aby později zakotvil ve Švandově divadle, kde působil od roku 2003.
Scenárista Petr Kolečko a Lajna 3: Roli pro Langmajera píšu podle sebe! Já jsem Hrouzek Markéta Reinischová
Zářil i v seriálech
Mimo divadelní prkna se Stanislav Šárský zapsal do povědomí široké veřejnosti také díky účinkování na televizních obrazovkách. Objevil se třeba v seriálech Lajna, kde ztvárnil výraznou roli dědečka po boku Jiřího Langmajera (59), dále to byly například kriminální Stíny v mlze, komediální Co ste hasiči... a z těch dávnějších to byl třeba Kamenný řád či Bakaláři. Byl rovněž i vyhledávaným dabérem s nezapomenutelným hlasem. Namluvil také množství rozhlasových her a povídek.
Hvězdy v slzách
Na jeho odchod dojemně reagovaly známé osobnosti. Například herec Miroslav Etzler (60) sdílel osobní vzpomínku: „Vážený pane Šárský, je sice pravdou, že do činoherního divadla už mne jako malého kluka brával tatínek, ale začal jsem jej milovat až díky vám. Viděl jsem v osmdesátých letech minulého století všechna vaše představení snad dvacetkrát.
Připravoval jste mne na přijímací zkoušky a tam, kde jsem ve své profesi, jsem i díky vám. Jsem smutný a váš odchod zasáhne obrovské množství lidí. Děkuji vám za všechno. Vzácný mistře. Šťastnou cestu,“ vzkázal mu, jak se říká, do nebe.
„Napsal jsi to moc hezky, Mirku. Jsme z té ranní smutné zprávy v Ostravě úplně ochromeni,“ reagoval na jeho slova herec Vladimír Polák (48). Není pochyb, že Stanislav Šárský zůstane v paměti jako herec mimořádného talentu, oddaný divadlu i svému publiku... a že jeho odchod je velkou ztrátou nejenom pro českou kulturu, ale i pro všechny jeho herecké kolegy.
