„Moje rodná Opavo. Jak moc je mi líto, s čím se opět po letech potýkáš. Soucítím se všemi lidmi, kteří jsou postiženi povodněmi. Myslím na vás a posílám hodně sil,“ napsala v neděli na Instagram. „Velký respekt a obdiv všem záchranným složkám, které neúnavně pomáhají,“ uvedla v příspěvku, který podepsala jednoduše „Ivana“, jako by se i po letech cítila jednou z Opavských…
Ivana Gottová se narodila v Opavě 20. ledna 1976 jako Ivana Macháčková a vystudovala tam také střední zdravotní školu. Její rodiče – Petr Macháček a Blanka Krejčí – se rozvedli, když byly Ivaně teprve čtyři roky. Podle dostupných informací byl vztah Ivany a otce dlouhá léta pod bodem mrazu. Až před lety se měli usmířit a Petr oslavil s dcerou i její svatbu s Karlem Gottem. Jejich znovunalezené rodinné štěstí však netrvalo dlouho, otec, který pracoval na Opavsku jako geodet, zemřel na infarkt ve věku 63 let v roce 2012.
Opava se nyní potýká s velkou vodou, která začala zaplavovat město v nedělních brzkých hodinách, na sídlišti Kateřinky voda místy dostahuje stále až dvou metrů. Podle informací ČTK řeka Opava v Opavě a Krnově už kulmimovala, opadává jen velmi pomalu. Aktuální informace sledujte v naší ONLINE reportáži.
S odklízením následků povodní v Moravskoslezském kraji by podle moravskoslezského hejtmana Josefa Bělici (ANO) měla pomoci armáda. O vojáky má zájem Opava, kterou povodně výrazně zasáhly. Pomoc ale bude třeba i v dalších místech regionu. Kolik vojáků by do regionu mohlo přijet, zatím není jasné. Žádost chce Bělica odeslat ještě dnes. „Budeme to teď řešit s primátorem (Navrátilem) i s armádou, ten požadavek zatím přišel obecně, takže to budeme specifikovat a upřesňovat,“ doplnil hejtman.
Lidé na Olomoucku mohou záplavami zasaženým oblastem pomoci materiálními dary. Chybí balená voda, potraviny nebo hygienické a čisticí prostředky, které od dárců přijmou tři sběrná místa Potravinové banky a Charity v Olomouci. Vítaní jsou i dobrovolníci, kteří se mohou hlásit v dobrovolnickém centru Univerzity Palackého v Olomouci. Posláni budou do nejzasaženějších obcí na Jesenicku a Šumpersku.
Za odmítnutím evakuace může být například nevědomé popření rizika nebo strach o vlastní majetek. Většina lidí ale složkám integrovaného záchranného systému (IZS) důvěřuje a dobře spolupracuje, uvedl dnes psycholog Ministerstva vnitra ČR a člen Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA Štěpán Vymětal. Přímo zasaženým lidem nejvíc pomůže praktická pomoc a možnost rozhovoru, citlivější by měli omezit přísun informací z médií na klíčové zprávy.
