Tanečník, choreograf a pedagog Vlastimil Harapes, bývalý šéf baletu Národního divadla a zároveň i herec, jenž se věnoval také zpěvu a pokusil se prorazit v politice, je po smrti. Skon muže, jenž byl uměleckým ředitelem Mezinárodní konzervatoře Praha, přišel náhle.
„Dnes v poledne nás opustil po kruté a intenzivní nemoci v jedné z pražských nemocnic emeritní sólista baletu Národního divadla Vlastimil Harapes,“ potvrdil tiskový mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
Přesto jej ale podle všeho již nějakou dobu trápily zdravotní obtíže – naposledy vydechl ve středu ve 12 hodin na plicním oddělení na Karlově náměstí. Tam ho před týdnem přivezli kvůli silnému kašli a celkové slabosti. Osudnou se mu podle informací Blesku stala rakovina plic. Nádor na plicích údajně odhalila právě vyšetření v nemocnici. Stejně tak už byly nalezeny po těle i metastáze.
Zemřel Vlastimil Harapes: Legenda českého tanečního světa
Vlastimil Harapes, „prostý“ kluk z vesničky Droužkovice na Chomutovsku narozený 24. července 1946 jako šesté dítě v rodině a jediný kluk, odmalička miloval pohyb. Už jako dítě chodil do hudební školy a rytmiky, v roce 1960 ho přijali na pražskou konzervatoř. Absolvoval s vyznamenáním a v roce 1966 dostal smlouvu do Národního divadla. Posléze se zdokonalil na stáži v Petrohradě.
Stal se legendou tanečního světa – účinkoval zhruba v 50 různých představeních první scény, vystupoval na celé řadě světových baletních scén, od roku 1977 do roku 1983 byl stálým hostem v Německé porýnské opeře v Düsseldorfu a Duisburgu. Klíčovým okamžikem Harapesovy kariéry byl ale rok 1971, kdy se stal sólistou baletu a zářil v Romeovi a Julii. Nejprve ztvárňoval postavu Merkucia a později i samotného Romea, kterého nakonec tančil dlouhých 20 let.
Vlastimil Harapes: Už mám odpor k pohybu, bylo ho dost! Hana Höschlová
Sólistou baletu Národního divadla byl do roku 1988, po listopadu 1989 pak pracoval 12 let jako umělecký šéf souboru. Na závěr svého angažmá se Harapes stal jako jeden z mála umělců čestným členem Národního divadla. Jeho celoživotní mistrovství bylo oceněno Cenou Thálie za rok 2011. S aktivním tancem Harapes skončil ve 45 letech a se zlatou kapličkou se rozloučil právě jako Romeo. V letech 1990 až 2002 byl pak „už jen“ choreografem a šéfem baletu Národního divadla.
Z tanečníka hercem
Odchodu z prken, která znamenají svět, Harapes nikdy nelitoval, přeorientoval se naopak na herce. S herectvím ostatně začal už v době svých studií. Po debutu ve Starcích na chmelu v roce 1964 se objevil třeba v Markétě Lazarové, velkou popularitu u diváků mu přineslo melodrama Den pro mou lásku či líbezné komedie Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny. Nelze opomenout ani pohádku Panna a netvor nebo filmy Operace mé dcery a Bolero.
Harapes býval rovněž uznávaným porotcem různých tanečních soutěží, objevil se i jako arbitr v televizním pořadu StarDance… když hvězdy tančí a ve slovenské soutěži Hvězdy na ledě. Věnoval se také charitativním projektům, od roku 1990 byl čestným předsedou Českého hnutí Speciálních olympiád, členem rady Kiliánovy nadace, čestným prezidentem občanského sdružení Balet Globa. V srpnu 2016 vstoupil zcela po právu do Síně slávy Národního divadla.
Zlákala ho politika
Měl i politické ambice – ve volbách do Senátu v roce 2016 kandidoval jako nestraník za hnutí ANO 2011 v obvodu Praha 6. Se ziskem 13,3 procenta hlasů skončil na čtvrtém místě a do druhého kola nepostoupil. A ačkoliv se našli tací, kteří spekulovali o jeho homosexualitě, je pravdou, že byl Harapes hned dvakrát ženatý – jeho manželkami se staly nejprve herečka a psychoterapeutka Elena Strupková a později zpěvačka Hana Zagorová (†75). S oběma ženami se ale rozvedl.
a umíráme.
