Kundera se poprvé osudově zamiloval na gymnáziu a šel do toho rovnou zostra. Svou spolužačku Věrku požádal o ruku, protože chtěl dosáhnout toho, aby u něj mohla bydlet a nemusela se kvůli otcově práci stěhovat z Brna. „Vidím to jako dnes, stáli jsme u takového velkého okna ve škole, byli jsme v septimě. Myslel to vážně,“ svěřila se Kunderova první láska o sedmdesát let později spisovateli Janu Novákovi, autorovi jeho životopisu Kundera: Český život a doba. Budoucí literární superstar ale tehdy dostala košem.

Další vážný vztah prožil Kundera během studií na FAMU. Jmenovala se Zdeňka, pocházela z Liberce a Kundera, který miloval přezdívky, ji v dopisech nazývá »Pičulíková«.  „S Libercem je to zase napnuto k prasknutí. Mít ji o vlásek raději, nerozpakoval bych se vůbec a rozťal bych to. Ale takhle nemám odvahu. Myslím na to celé dny a na radu beru kdejakého chytráka i hlupáka. (…) Ale já odvahy nemám, nemám, nemám,“ popisoval tehdy v dopise svému kamarádovi Janu Trefulkovi, jak zápasí s rozhodnutím se oženit. A ani v tomto případě nakonec k oltáři nezamířil.

Na katedře dramaturgie a scenáristiky pak Kunderu lapila jeho spolužačka a fanatická stalinistka Monika Gajdošová. „Tahle Slovenka nebyla žádná kráska, ale byla to osobnost, jejíž kouzlo zesilovalo i to, že byla o šest let starší než Kundera. Na fotografiích to vypadá, že si zralá žena vede vytáhlého zajíčka,“ popsal vztah životopisec Novák. Jak a proč tahle láska skončila, se mu ale zjistit nepodařilo.

Kunderova první manželka, operní pěvkyně Olga Haasová

Autor: Internetová encyklopedie dějin Brna

V roce 1956 se Kundera poprvé oženil. Vzal si teprve devatenáctiletou operní pěvkyni Olgu Haasovou, která byla neteří samotného režiséra Hugo Haase! Na svatbě tehdy byli jen svědci, chyběli i ženichovi rodiče, kteří podle Kunderových přátel sňatek spunktovali. Přítomna byla jen maminka nevěsty. Manželství trvalo pouhé dva roky a skončilo patrně kvůli mnoha Kunderovým nevěrám. Přáteli ale zůstali.

Sexuolog Ivo Pondělíček byl velkým přítelem Milana Kundery.

Autor: profimedia.cz

Kunderovy avantýry měl pod drobnohledem člověk nejpovolanější, známý psycholog a sexuolog Ivo Pondělíček. Toho se spisovatelem pojilo velké přátelství a společně podnikali výpravy za ženami. Pro Pondělíčka byl Kundera také důležitým studijním materiálem, protože prý tak komplikovanou osobnost nikdy nepotkal. Novákovi pak pro životopis svěřil šokující historku:

Když přišel do Kunderova pražského bytu, nemohl si nevšimnout díry vyvrtané ve dveřích ve výši očí. Spisovatel mu vysvětlil, že je to otvor, kterým se nechává jedním mladíkem pozorovat při sexu, a dokonce psychologa vyzval, aby se na něj »při akci« někdy podíval také. A nakonec se tak opravdu stalo. „V mansardě už Kundera souložil. Několikrát se z klasické pozice obrátil a dlouze se podíval na dveře, i když byla na chodbě tma a vidět tam nic nemohl. Koukal zpátky tak často, že Pondělíček měl dojem, že kdyby nestál za dveřmi, tak se Vahab (Kunderova přezdívka, pozn. red.) možná souložit ani nenamáhal.  Po nějaké době »akce« vyvrcholila, načež se Vahab otočil a »vrhl na dveře vítězoslavný pohled«. Pro Kunderu to byl očividně moment triumfu; »konšukatelka« naštěstí nic nepoznala,“ tlumočí Novák Pondělíčkovo vyprávění v memoárech.

A jak si sexuolog tyto zvláštní postelové hrátky svého kamaráda vysvětloval? „Vahab je velkej misogyn (misogynie je nenávist, pohrdání nebo předsudky vůči ženám, pozn. red.) a má vnuklou představu, že tímhle způsobem ženu pokořil,“ řekl Novákovi. Podle něj měla Kunderova nenávist k ženám kořeny v prvním rozvodu.

S druhou manželkou svedla Kunderu dohromady poezie. Než se vrhl na psaní románů, byl jako přední český básník vyslán na recitační soutěž Wolkerův Prostějov. Věra Hrabánková byla jednou z vítězek. Přestože pracovala jako účetní, předvedla prý téměř profesionální výkon. Na Kunderu se velmi upnula a brzy se na pozvání jeho maminky nastěhovala k nim do brněnské rodinné vily a začala pracovat jako hlasatelka v rozhlase. Kundera jí dal přezdívku Hrabidlo a záhy začal řešit, jak se sňatku s ní vyhnout. Dokonce si vymyslel, že ho Pondělíček před sňatkem s ní varoval, protože mají úplně odlišné psychologické profily.

K svatbě ale nakonec přeci jen došlo, nebyl by to ale váhavý Kundera, aby se z ní tak trochu nevyvlékl. Podle matričního zápisu si v sobotu 29. září 1962 vzal na radnici v Luhačovicích Milan Kundera za ženu Věru Hrabánkovou a za svědka mu šel Vojtěch Jestřáb. Ve skutečnosti si ale před obřadem svědek s ženichem vyměnili místa a s Věrou Hrabánkovou byl oddán Vojtěch Jestřáb. „To snad byl od Kundery nějaký takový protest proti instituci manželství nebo co,“ glosuje to v životopisu pozdější Jestřábova manželka.

Nutno říct, že Olga ani Věra to neměly s Kunderou jednoduché a musely snášet četné nevěry. U těch často asistoval i sexuolog Pondělíček, který Vahabovi pomáhal s výběrem milenek.

Měli pro to dokonce zvláštní šifrovanou komunikaci. S Kunderou totiž měli pevnou zásadu, že nebudou spát s dívkami mladšími dvaceti let. Když si spisovatel nebyl jist věkem nebo atraktivitou své vyvolené, povolal do akce Pondělíčka, který za dvojicí naklusal a adeptku zhodnotil. Potom pronesl smluvenou formulku: „Jo, tak jsem si vzpomněl, tak ten Tonda, víš kdo, ten bydlí v Bezručově 21,“ podle čísla pak váhavý Kundera poznal, jestli se má vrhnout do akce. „Kdybych mu bejval řek, že Tonda bydlí v Bezručově 19, tak se rozloučil s ní a šel by pryč se mnou,“ vzpomínal Pondělíček.