Jak se právě teď cítíte?
„Zdá se, že je vše na dobré cestě. Ale nechávám si odstup, budu tu záležitost dlouho zpracovávat.“
Nač jste bezprostředně po transplantaci myslel?
„Víte, to jsem byl v dost mátožném stavu. Probudil jsem se na jipce na hadičkách. Bylo to kolečko nekončící bolesti. Měl jsem dojem, že se čas zastavil. Myslel jsem třeba, že uplynula nejméně hodina, a ony to byly tři minuty...“
Myslel jste na to, čí to asi byla ledvina?
„Po původu onoho drůbku jsem nepátral. Člověka ale napadají rozličné věci. Mám katastrofickou představivost. Přemýšlel jsem, jestli mi spíš něco nesebrali, než dali.“
Jak jste k té nemoci přišel?
„Všichni dědili po předcích majetky, jen já choroby. To bylo mé dědictví.“
Kdy se rozhodlo, že musíte na transplantaci?
„V březnu mě dali na seznam, byl jsem už na pátém stupni. Měl jsem veliké štěstí, čekací doby bývají prý až půldruhého roku. Nemusel jsem ani na jednu dialýzu.“
Jak to probíhalo?
„V pátek osmnáctého června mi zavolali na chalupu do jižních Čech. Hned jsem vyrazil do IKEM.“
A to už vás propustili?
„Hned po týdnu, taky mě to překvapilo. Mám IKEM rád, líbí se mi tady, už jsem tu byl s infarktem. Myslel jsem, že transplantace je výjimečná událost, a tady to berou jako rutinní záležitost.“
Asi máte dobré testy.
„Ano, výsledky prý ukazují, že se dávám do pořádku. Profesor Viklický mě bude nadále kontrolovat.“
To je fajn. Co byste si přál?
„Abych alespoň tři hodiny nemusel na záchod! S tou novou ledvinou je velká četnost chození na toaletu. Navíc si žena přečetla příručky a stále mě nutí něco jíst.“
Myslela jsem třeba návrat na jeviště. Viděla jsem vás v Lize proti nevěře.
„Na to snad taky dojde. Už kvůli kolegům, kteří měli dlouhý půst a jsou na hraní finančně závislí. Já již mám jako geront přece jen něco od státu.“
VIDEO: Transplantace plic se světovým rekordem v délce pobytu na mimotělní podpoře
Transplantace plic se světovým rekordem v délce pobytu na mimotělní podpoře FN Motol
