14°C
Dominiko, rozhovor děláme před víkendem, jak je mamince?
„Není to dobré, ale bojuje. Má tu nejlepší péči od pracovníků domečku, kde žije.“
Jak to, že není v nemocnici?
„Má vysoké horečky a je slabá, ale zatím nemá dýchací potíže, takže ji do nemocnice nepřevezli. Doufám, že se tak ani nestane.“
Jak často spolu komunikujete?
„Volám jí každý den a mluvím s ní. Sestřičky mi maminku dávají k telefonu. Spíše mluvím já, aby se šetřila. Dodávám jí energii, i když jí sama moc nemám.“
V týdnu jste nám řekla, že maminka byla v polovině ledna na prvním očkování proti covidu. Jak se po něm cítila?
„Dobře, nic jí nebylo a těšila se, že půjde na druhou dávku. Ale v Česku je prostě málo vakcíny, tak se jí nedočkala. Jak to, že stát nemá druhé dávky pro ty nejohroženější? To nechápu!“
Dokonce jste kvůli tomu psala i premiéru Andreji Babišovi!
„Sdělila jsem mu, co se stalo mamince, a zdůraznila, že senioři druhou dávku skutečně potřebují, protože ta první je pak zbytečná. A podpořila jsem ho ve shánění vakcíny pro Čechy v této těžké době.“
Chápu dobře, že vaše maminka bude muset časem projít novým očkováním?
„Pokud ten atak nemoci zvládne, tak ano. Když se vyléčí, bude moct jít na očkování až za tři měsíce. Pevně věřím, že v té době už bude dostatek vakcíny, aby nečekala na tu druhou několik týdnů. Nechci o ni přijít, tatínek odešel teprve nedávno, jestli mi odejde i maminka, tak to psychicky nezvládnu. Od maminky stále cítím mateřskou lásku – co více k tomu dodat!“
VIDEO: Dominika Gottová o Štaidlovi: Špatné vzpomínky ohledně nátlaku na matku!
Dominika Gottová o Štaidlovi: Špatné vzpomínky ohledně nátlaku na matku! Luboš Procházka
Kdy jste ji viděla naposledy?
„V polovině ledna, byla u mě doma. Daly jsme si dobré jídlo a povídaly si. To už měla po prvním očkování a cítila se dobře. No a pak to přišlo...“
Opravdu je jisté, že jste ji nemohla nakazit?
„Určitě jsem to nebyla já. Byla jsem kvůli pokračujícímu kašli na testu a měla jsem ho negativní.“
Jak je vůbec po zdravotní stránce vám?
„Nechci o tom moc mluvit. Je pravda, že jsem měla problémy s dýcháním a byla jsem pořád unavená. Nakonec se ukázalo, že mám vysoký krevní tlak. Vyšetření také objevilo, že mám nemocná játra. Ale to není z konzumace alkoholu, je to spojené s cukrovkou, se kterou bojuji. Lékaři mi nasadili léčbu a věřím, že se to zlepší.“
Je pravda, že jste právě kvůli vysokému tlaku nedostala práci v jednom z internetových obchodů?
„Ano, to pravda je! Na druhou stranu, právě díky zdravotní prohlídce v této firmě na mé problémy přišli. Všechno špatné je pro něco dobré.“
Co vás tedy momentálně živí?
„Měla jsem honorované rozhovory pro česká a zahraniční média. A pak pracuji na jednom vzpomínkovém projektu na tatínka.“
O co půjde?
„Pokud se zlepší koronavirová situace, ráda bych vyjela po republice se vzpomínkovým večerem na tátu, kde bych fanouškům vyprávěla krásné zážitky, které jsem s ním měla. K tomu by mohly hrát jeho písničky. Mám mnoho takových nabídek, tak uvidíme.“
A k tomu byste chtěla ještě nějakou stálou práci?
„Ano, ale v téhle dlouhé koronakrizi a v mém odvětví je to úplně ztracené. Pohostinství a restauratérství je mrtvé! Ráda bych zkusila práci někde v kanceláři nebo třeba v produkci. Uvidíme...“
Pořád se bavíme o tom, co řešíte v Česku. Ale jak je to s vaším návratem do Finska?
„Vidíte, možná si odpovíte sám. V Česku řeším ztrátu práce, nemám tady klid, protože mě pořád někdo zastavuje a chce si povídat – o mně nebo tatínkovi. A já to velmi špatně zvládám. Proto si myslím, že můj další odchod do ciziny je nevyhnutelný.“
A bude to tedy do Finska?
„Je to tak, chceme tam s manželem znovu žít. Už na podzim jsme si v Helsinkách požádali o sociální podporu a byt. Úřady nám vyšly vstříc, a tak to teď budeme v únoru společně řešit.“
Takže odcházíte z Prahy?
„Definitivně ještě ne, podržím si tady byt, a jakmile bude naše situace ve Finsku stabilizovaná, odstěhuji se zpět na sever.“
Proč, když jste při svém druhém návratu do Česka říkala, že to v Helsinkách vlastně nemáte ráda? Hlavně kvůli dlouhým zimám a krátkým dnům.
„Co mi zbývá? Mám za manžela Fina a i přes velké potíže, které jsme měli, jsme zase spolu. A protože jsme sezdaní ve Finsku, tak můžeme využít pomoci finských úřadů.“
VIDEO: Gottová na narozeninách tátova kamaráda: Žiju ze dne na den
Gottová na narozeninách tátova kamaráda: Žiju ze dne na den David Turek, Jan Jedlička
Myslíte, že děláte dobře? Vždyť už jste z Finska dvakrát odešla!
„Spousta lidí mne odrazuje, ale já nejsem v Česku šťastná. Potřebuji v klidu žít.“
Uvidíme, jak to tedy celé dopadne. Ještě bych s vámi rád zavzpomínal na Ladislava Štaidla, který zemřel na konci ledna.
„To mě moc mrzí...“
Prý jste spolu na podzim mluvili?
„Ano, telefonovala jsem mu kvůli jednomu vzpomínkovému projektu na tatínka, jestli by se ho zúčastnil. Říkal, že mě moc rád slyší, ale poděkoval mi s tím, že nikam ze strachu před covidem nechodí. A pak mu sám podlehl...“
Dominiko, vy brečíte. Měla jste ho ráda?
„Tak v osmdesátých letech jsem byla na mnoha tatínkových koncertech u nás i v Německu a byl to velmi milý muž. Velký perfekcionista, se kterým si táta rozuměl.“
Víte, proč jejich spolupráce skončila?
„Ano, Láďa se začal v druhé polovině osmdesátých let více věnovat své tehdejší přítelkyni Ivetě Bartošové a nakonec se rozhodl opustit orchestr, který tatínka doprovázel. A to mu měl táta hodně za zlé! Vím, že čas pak tento jejich spor obrousil a zase se potkávali.“
Díky vám jsme se dozvěděli, že si oba v osmdesátých letech koupili byty v německém Mnichově. Jak často jste tam byla?
„Párkrát. Oba je měli ve stejném domě blízko centra. Říkali jim zašívárna. To víte, fanynek měli hodně...“
VIDEO: Nejstarší dcera Karla Gotta u hrobu! Slzy a slib, který mu dala za jeho života
Nejstarší dcera Karla Gotta u hrobu! Slzy a slib, který mu dala za jeho života Luboš Procházka, Aleš Brunclík
