Jaká vůně ve vás vyvolává ten pravý pocit Vánoc a jaký s ní máte spojený příběh? 

Vánoce jsou přece od začátku až do konce o nich – o vůních. Začíná to vanilkou, máslem, čokoládou a karamelem během pečení cukroví, dále vůní kynutého těsta při přípravě vánočky a pokračuje vůní jehličí, to když se rozbalí jedlička ve vyhřáté místnosti a provoní dům svou pryskyřicovou vůní. Nebo to je třeba také vůně česnekové pomazánky na jednohubky a vůně lehce přepáleného sádla při smažení štědrovečerních řízků z kapra. A po večeři svařené červené víno s pomerančem, skořicí, hřebíčkem a badyánem. Právě tyhle vůně mě neustále vracejí ve vzpomínkách zpátky do dětství. Do té doby, kdy jsem se cítil absolutně bezpečně, v rodinném kruhu milujících rodičů a prarodičů. A taky mi evokuje ten pocit, když jsme se pozdě odpoledne na Štědrý den vraceli od babiček, byli jsme promrzlí na kost a u nás doma, kde se topilo dřevem a uhlím, nám mrazem zčervenalé tváře chtěly skoro prasknout. Vánoce jsou o dětství a obrovském sentimentu. A ten já si užívám.