Pro nás je to novinka, ale vy už jste titul MasterChefa získal docela dávno…

Je to hrozně dávno! Poslední natáčení jsme měli 16. ledna, takže zhruba tři čtvrtě roku.

Vybavíte si ten pocit, když jste vyhrál?

Pocity to byly upřímně hrozně smíšený, protože já už byl ve finále tak unavený, jak jsem to asi v životě nezažil. Štáb po mně chtěl logicky nějaký emoce, ale já byl tak vyšťavený, že jsem prostě žádný nedokázal vytvořit. Necítil jsem se na velkolepé oslavy, stojím pevně na nohou. Ale jasně, slyšet, že jsem se nejlepším amatérským kuchařem stal právě já, je neskutečně příjemný a fajn. Jen to možná mohlo na někoho působit, že vlastně nejsem dostatečně nadšený, ale celá soutěž byla fakt náročná, a finále obzvlášť. Takže jsem na jednu stranu cítil úlevu, že už je konec, a na druhou mě to hrozně mrzelo. Jak říkám, smíšený pocity.

Už jste se s tím za toho tři čtvrtě roku sžil? Že jste nový MasterChef?

Nesžil, protože jsem o tom ještě před pár dny nemohl mluvit a v podstatě nikdo to nevěděl, nebylo před kým to říct nahlas. I cenu jsem dostal až někdy před týdnem, dřív mi ji nechtěli dát, asi abych s ní nechodil opilej po Václaváku a nemachroval. Což chápu. (směje se) Takže vlastně ještě nebyl moc prostor, aby mi to došlo.