Do kin na jeho filmy pravidelně mířily statisíce diváků, kteří v pokladnách nechávali miliony korun. On sám z nich ale kromě honoráře nepobíral žádné další tantiémy či reprízné. „Za barrandovské filmy nám režisérům nikdy nic nedali. Tantiémy dostávali jen autoři scénáře a autoři hudby. Ti byli chráněni mezinárodními organizacemi,“ tvrdil Menzel. A měl pravdu...
Stejně jako většina našich režisérů bral za minulého režimu, ale i po revoluci jednorázový (a často ne malý, pozn. red.) honorář za natočení snímku, který pak ale rychle utratil. „Za Ostře sledované vlaky, které měly velkou návštěvnost a prodaly se do celého světa,
Dočtěte zadarmo celý článek
Pokračovat ve čtení snadno můžete po registraci.
- Registrace je pro vás zcela zdarma.
- Získáte přístup k veškerému bleskovému obsahu.
- Užijete si bonusové akce a výherní soutěže.
Účet už mám
Přihlásit e-mailem
