Komunistkou byla Jiřina Švorcová do morku kostí. Její podpis na Antichartě představoval nůž do zad kolegům i obyčejným občanům, kteří bojovali za svobodný život. A ti na její roli v režimu nikdy nezapomněli. Po sametové revoluci byla uměleckým vyvrhelem a publikum její poslední představení odpískalo. Z prken a filmových pláten se nadobro odklidila, politicky ovšem zůstala činná i nadále.

Proto když zemřela, řada slavných osobností se k její osobě vyjádřila poměrně nevybíravě. Například Pavel Landovský (†78) o Švorcové řekl, že byla hloupá. „Dobrá herečka, ale špatný a hloupý člověk, který nevědomky podporoval totalitní vládu a její zločiny. Byla v týmu těch, kteří se zasloužili o můj déle než dvacetiletý zákaz v československých sdělovacích prostředcích.“

Mírnější byl už jen herec Jaroslav Satoranský (80), na Švorcovou vzpomíná víceméně dobře, pokud přehlédne její aktivitu v politice. „Byla výbornou kolegyní, i když moc blízko jsme k sobě neměli.“ Režisér Zdeněk Troška (67) na Švorcové obdivoval její zarytost ve vlastním přesvědčení. Kabát nepřevlékla ani po pádu komunismu.

Největší bolest svým počínáním, pomineme-li to politické, způsobila Ivě Janžurové (79). V biografii vydané rok před svou smrtí Švorcová prozradila, že herečka plánovala rozbít manželství Josefa Bláhy (†70). Bizarním faktem je, že to představitelka ženy za pultem odhalila 17 let od smrti herce z Návštěvníků. Janžurovou to každopádně rozčílilo natolik, že se sháněla po kontaktech a chtěla to s ní jednou a pro vždy vyřešit.

Švorcová zemřela v srpnu 2011 v pražské léčebně dlouhodobě nemocných v Malvazinkách. Hospitalizaci předcházela těžká nemoc, kvůli které musela být uvedena do umělého spánku.

Fotogalerie
27 fotografií