První dny byly pro Martinu Formanovou náročné, protože v rozlehlém domě, obklopeném lesy a divokou přírodou s medvědy, byla sama a společnost jí dělali jen domácí mazlíčci. „Přepadaly mě depky a úzkosti, vůbec jsem neměla náladu pokračovat v psaní knihy, protože nebyla ta správná nálada. Naštěstí se domů vrátil jeden ze synů, protože mu před třemi týdny zavřeli univerzitu. Teď už je to lepší, každé ráno si napíšu úkoly, co mám přes den udělat, ale málokdy se mi podaří je všechny odškrtat,“ svěřila se Blesku sympatická Martina, která žije v Connecticutu. 

Na jaře vždy létala do Česka, kde žijí její maminka a sestra, ale teď je její odlet v nedohlednu. „Maminka je velmi čilá a aktivní žena, před virem se chrání a raději moc nevychází ven. Když byla naposledy u mě na návštěvě, tak si tady našla přítele. Zatím ani jeden neví, kdy se uvidí, ale denně si spolu povídají přes skype,“ prozradila vdova po Formanovi.

Po dvou letech samoty a smutku přišel čas, kdy i ona zatoužila po chlapské náruči.