Fousek sice pořád píše texty, dokonce rozepsal knihu, ale ví, že musí, co se emocí týká, být hodně opatrný. Z velkého rozčilení by mohl mít smrt. Lékaři ho důrazně varovali.
Nenadálý odchod zpěváka a malíře v neděli po nedávné operaci kardiostimulátoru známého textaře ranil. „Zamávalo to se mnou pořádně,“ přiznal Josef. Patřil ke kamarádům zesnulého, dokonce s ním prožil 11. září 2001 v New Yorku teroristický útok na Dvojčata.
Není proto divu, že ho rodina oslovila, aby na pohřbu 10. března ve Velké obřadní síni krematoria Strašnice držel smuteční řeč. Z pudu sebezáchovy ale Josef musel říct ne. Jeho srdce by to prý nemuselo vydržet. Napsal ale příteli aspoň dojemnou básničku.
„Naposledy jsem Honzovi volal asi čtrnáct dní před jeho smrtí. Věděl jsem, že ho čeká zákrok. Řekl jsem mu, že na něj moc myslím a pouštím si jeho písničky. A že se brzy uvidíme. Už to nevyšlo, je mi to moc líto,“ dodal smutně Fousek.
Rodina oslovila kvůli proslovu nad rakví také skladatele Karla Vágnera. Ten v šedesátých letech s Janem Vyčítalem zakládal kapelu Greenhorns a nahrával mu CD. Znali se šedesát let, byli stejně staří. Ani Karel by ale emoce nad nečekanou smrtí kamaráda neustál, i když má srdce zdravé. „Kvůli dojetí bych to nezvládl. Dodneška si nemůžu pustit písničku Abeline od Greenhornů,“ svěřil Aha! Vágner.
Josef Fousek Básnička pro Vyčítala
Byl vždycky svůj – a odjakživa
volali lidé: „To je on!“
Kumštýřem zrozen, ctitel piva
A nedbal nikdy na bonton.
Do písní vetkal ráčkování,
(Punc Greenhorns známka ochranná)
Ty songy lesů, řek a strání,
to není bitva prohraná!“
VIDEO: Karel Vágner: Proč jsem nikdy nebyl za synem na StarDance?
