Marto, říkáte, že jste po hodně dlouhé době zase jednou pořádně na dně. Co se vám stalo?

„Je mi neustále zle. Cítím, že se se mnou něco děje, že se mnou není něco uvnitř zdravotně v pořádku. A lhala bych, kdybych tvrdila, že nemám strach. Nechce se mi o tom vůbec mluvit. No, a navíc jsem se teď stala takřka nepohyblivou.“

Jak nepohyblivou? Vy nechodíte?

„Velmi obtížně, takže nevycházím ani z baráku. A když už musím k lékaři jednou týdně na injekce, musí mne doprovodit dcera Káťa. Mám osteoporózu a přestala mě poslouchat kolena, takže jednou týdně chodím k profesorovi Tršovi na dvě injekce do pravého a jednu injekci do levého kolene. Musím do sebe vpravit alespoň deset takovýchto koňských dávek. A zvlášť po těch injekcích, když se vám to všechno rozleží, mám ukrutný bolesti, že ani analgetika nezabírají.“

A vaše srdíčko je v pořádku? Přesně v den vašich 73. narozenin, tedy 1. listopadu, jste prodělala infarkt.