Primář JIP chirurgických oborů v liberecké nemocnici se s hercem seznámil v osmdesátých letech, když ho sám oslovil jako fanoušek. Od té doby byli spolu neustále v kontaktu. „Když jsme začali stavět rodinný domek, věděli jsme, že až Horníčkovi zestárnou, budou potřebovat nějaké zázemí. Tak jsme už při projektování toho domu vymysleli hostitelský pokoj se vším příslušenstvím, který pro ně jednou měl být,“ prozrazuje MUDr. Mareš v dokumentu k hercově nedožitému jubileu Miroslav Horníček: Humor není žádná sranda, který vysílá ČT2 dnes večer.

„Jeho manželka Běla se toho bohužel nedočkala, ale Miroslav v něm trávil poslední rok a půl života,“ zavzpomínal lékař, který měl k herecké legendě ke konci jejího života ještě blíž. „Myslím, že mě Miroslav trochu považoval za náhradu svého syna, který tragicky zemřel. Dokonce si pamatuju, když jsme jednou odjížděli, že mi Běla říkala – Vladimíre, my tě budeme muset adoptovat!“ přiznává Mareš.

Na Horníčkův odchod ze života ale nemá ty nejhezčí vzpomínky. „Ten poslední rok byl velmi špatný. Byl nepohyblivý, trvale závislý na naší péči. Dokonce jsme s ním museli i spát, aby se v noci nebál. Nebyl to šťastný rok,“ vzpomíná »adoptivní syn«. „Miroslav zemřít nechtěl. Když byl ještě schopný, žertoval a říkal – prosil bych bezbolestně utratit,“ dodává s trpkým úsměvem.

Horníčkův jediný syn Jan se v 21 letech utopil, když při rybaření dostal epileptický záchvat a spadl do rybníka. K neštěstí došlo během natáčení seriálu Byli jednou dva písaři, kam se přijel podívat za tátou.

Fotogalerie
10 fotografií