Jan Werich se narodil 6. února 1905 v Praze do úřednické rodiny. Byl jedináčkem a celý život tím podle svých vlastních slov velice trpěl. Proslavil se společně se svým kamarádem Jiřím Voskovcem ve druhé polovině dvacátých let, krátce poté, co oba dokončili studium práv. Od roku 1927 začal být aktivní v avantgardním Osvobozeném divadle i před filmovými kamerami, a byl dokonce členem Devětsilu. Tehdy si neváhali dělat legraci z čehokoliv, dokonce se nebáli znevážit i nacismus. S Voskovcem si společně zahráli v celkem čtyřech snímcích. Šlo například o legendární Pudr a benzín (1931) nebo Hej rup (1937).
Druhou světovou válku strávili oba přátelé v emigraci a i v nelehkých zahraničních poměrech se snažili tvořit a hrát. Pořádali česky a anglicky zájezdy pro své krajany, namlouvali rozhlasové relace pro newyorský Úřad pro válečné informace a pro anglickou BBC a hostovali v různých divadlech po celých státech, například ve Filadelfii, Bostonu či New Yorku. Jejich velký kamarád a autor hudby k mnoha jejich scénkám, Jaroslav Ježek, byl v USA s nimi.
Po návratu do Československa v roce 1945 se duo V+W pokoušelo navázat tam, kde před útěkem do Ameriky skončilo. Jenže doba se změnila a kvůli politické situaci už klauni se smutnými úsměvy nemohli uvádět své peprné politicko-satirické hry. Voskovec se rozhodl pro další emigraci, Werich zůstal. Nelibě však nesl absenci svobody a tvorba mu nešla už tak snadno jako před lety. Divadlu se mohl věnovat až v druhé polovině 50. let, kdy stanul v čele Divadla ABC. Místo Voskovce mu tehdy parťáka dělal Miroslav Horníček.
Ve filmu se pak už prakticky vůbec nevyskytoval, soudruhům se jakožto emigrant nehodil do krámu. Zazářil sice v dvojroli v okouzlující komedii Císařův pekař / Pekařův císař (1955) a v pohádce Byl jednou jeden král (1963), po účinkování v seriálu Pan Tau (1969) se z veřejného života raději stáhl a věnoval se spíše psaní. V šedesátých letech dal vzniknout populární sbírce pohádek Fimfárum, kniha Italské prázdniny zase popisovala jeho zážitky z cest.
Titul národní umělec mu byl přidělen v roce 1963. Fakt, že Jan Werich je vždycky platil a dodnes platí za významnou českou divadelní a filmovou legendu, dokazuje i skutečnost, že se v anketě Největší Čech dokonce umístil šestý, před Janem Husem. Jeho odkaz v sobě nesou jeho dvě děti, dcera Jana, kterou měl herec se švadlenou Zdenou, svou právoplatnou manželkou, a nemanželský syn Jiří Petrášek, který jako kdyby svému otci z oka vypadl…
