Byla to moje první herecká zkušenost, o to víc jsem měla před natáčením scény stažený žaludek. Když přišla řada na mé „sólo“, při kterém jsem měla ostře konfrontovat Jana Jackuliaka alias hokejistu Andreje Martynčáka kvůli obvinění z domácího násilí, bylo na place asi patnáct lidí, včetně mého oblíbeného pohádkového prince Jana Čenského.

Scénu jsme točili asi napětkrát, poprvé jsem se přeřekla, podruhé to bylo moc pomalé, potřetí policajti špatně vstoupili do záběru. Jen co se ale scéna dotočila, Čenský se na mě usmál a řekl: „Byla jste skvělá. Výborná práce!“ A pohladil mě po rameni. „Děkuji, princi,“ odpověděla jsem červenajíc se. Pochvalu zrovna od Čenského jsem skutečně nečekala.

Čenského vystřídal Jackuliak, který za mnou po natočení scény přišel naopak s omluvou. „Velmi se omlouvám, že jsem byl na vás hrubý. Takové scény se hrají špatně. Nezlobte se,“ chrlil na mě svou slovenštinou i přesto, že oběma bylo jasné, že šlo jen o hraný dialog. Díky lidem na placu a skvělým hercům jsem z natáčení odcházela s dobrým pocitem a také jsem si odnesla nezapomenutelnou zkušenost.

 VIDEO: Zbitá a spoutaná Dana Morávková: Zastřelí v Ordinaci svého partnera?

Video
délka: 00:28

Zbitá a spoutaná Dana Morávková: Zastřelí v Ordinaci svého partnera? TV Nova

Fotogalerie
27 fotografií