Blesk objevil výpověď Ludmily Babkové alias Lídy Baarové ve spise číslo 8994 v odtajněných archivech bezpečnostních složek. Nejde o »suchý« protokol, ale o drama touhy, zklamání a žárlivosti mezi třemi muži a jednou výjimečně krásnou ženou. Přitom dva z těch mužů drželi v rukou osud národů...

Baarová mezi nimi létala jako míček, nejspíš kvůli své povaze. Výpovědi lidí z jejího blízkého okolí – sestry Zory, otce Karla Babky, režiséra Ladislava Broma i hereckého kolegy Svatopluka Beneše – ji líčí jako nadanou, ale naivní, někdy hysterickou ženu, která ráda testovala svůj půvab na mocných mužích.

A to bez ohledu na to, že měli punc hrdlořezů. Provokovala tím i vlastního otce – vlastence, když se ho podle výpovědi své sestry v roce 1943 zeptala, zda by si domů mohla pozvat esesáckého kata Lidic K. H. Franka. Když otec řekl, že s „takovým vrahem nebude pod jednou střechou“, přišlo druhý den gestapo. Sestra Baarové, Zorka Janů, uvádí, že byla schopna i udavačství…

Někteří Baarovou v protokolech líčí jako „ženu bez vlastního úsudku, která zastávala názor toho posledního, se kterým ten den mluvila“. Lídu Baarovou přivezli 23. září 1945 do Plzně z Bavorska američtí vojáci a předali ji Čechům. Filmová hvězda putovala do Bartolomějské. Zacházeli s ní jako s kolaborantkou.

Tělesná prohlídka a soupis majetku: tři nákupní tašky se šatstvem, boty, kapesní budíček, náušnice, řetízek. Vydělané miliony se rozplynuly a ostatní majetek jako vila, kožichy, šperky, auto Praga Baby i třeba rádio značky Blaupunkt byl zabaven. Baarová nafasovala místo kostýmku vězeňský mundúr a zavřeli ji na 16 měsíců na Pankráci. 25. září se začalo s výslechem.

Do Německa se Baarová dostala v roce 1934 prostřednictvím německé filmové společnosti UFA. Při natáčení snímku Barcarola se seznámila se svojí první filmovou láskou, německým hercem Gustavem Fröhlichem. Jenže pak přišli do ateliérů Adolf Hitler s ministrem propagandy Josephem Goebbelsem…

„Hned druhý den jsem dostala pozvání k Hitlerovi. Čaj, na nějž jsem byla pozvána, se podával v Hitlerově bytě a přítomen byl jen jeho adjutant. Z rozmluvy nevyplývalo nic politického. Jen se ptal, kdo jsem, čím jsou moji rodiče, jaké mám plány do budoucna, jak se mi v Německu líbí a podobně. Že měl o mě jako muž zájem, jsem vycítila... První styk s Hitlerem pak vedl ke druhé schůzce, na níž jsme už byli sami. Jeho zájem byl větší, projevoval se však jen v konverzaci.“

„Celkem jsem se s Hitlerem sešla čtyřikrát, nikdy však nedošlo k bližšímu styku. Brzy však bylo všeobecně známo, že moje známost s Frölichem je vážná, a to zapříčinilo jistý odstup. Moje známost s Frölichem byl citová a trvala do roku 1936, kdy Fröhlich začal žárlit na Goebbelse…“

„Bydlili jsem s Gustavem na Wannsee, přes dva domy od Goebbelse. Jeho dům byla vlastně dvojvila. V jedné polovině bydlela jeho rodina a děti, v druhé polovině on sám. Jednou nás Goebbels pozval na projížďku svou motorovou lodí, která se odbývala ve společnosti několika jiných herců a trvala hodně dlouho. Tehdy se ještě Goebbels nesnažil získat moji přízeň. Přesto však Fröhlich vycítil, že zájem o mě má...“

Po léčbě ve Františkových Lázních, při které jí Goebbels několikrát telefonoval, odjela Baarová zpět do Německa. Pronajala si byt a odstěhovala se ze společné domácnosti u Wannsee. Důvod? Fröhlich prý nesnesitelně žárlil a byl pod vlivem svých přátel. Pak přišlo pozvání na kávu ke Goebbelsovi, dny dvoření, záplava květin a nakonec facka od Fröhlicha, který ji načapal v noci s Goebbelsem o samotě.

„To byl bod, kdy se náš poměr zlomil,“ popsala to Baarová. „Navštívila jsem Goebbelse v jeho bytě blízko Brandenburské brány. Byla jsem s ním sama… Ptal se mě také, co dělá můj manžel – myslil, že jsem vdaná. Byl velmi překvapen mou odpovědí a já jsem nevědomky podpořila jeho zájem o mě. Pozvání se několikrát opakovala, vždycky však byla přítomna jeho paní nebo společnost. S jeho paní jsem se velmi spřátelila a později jsme si tykaly.“

„Bránila jsem se, ale neubránila… Zpočátku bral Goebbels naši známost na lehkou váhu. Později už ne. Přesto se však znenáhla z našeho poměru vyvinula vlivem prostředí, okolností, Goebbelsových nepřátel určitá aféra, ze které jsme se nemohli vymotat, naopak do níž jsme zabředávali hloub a hloub. K intimnímu styku s Goebbelsem došlo koncem roku 1937.“

„V některých novinách byly uveřejněny moje fotografie s Fröhlichem. Když jsem mluvila s Goebbelsem, měli jsme trochu vzrušenou debatu, která zabíhala do hádky. Cítil, že se chci vymknouti ze situace, ve které se nacházím. Říkala jsem mu, ať mě nechá na pokoji, že má svoji rodinu a děti, že náš případ není prakticky řešitelný, že to nejde, abych se stala jeho oficiální milenkou. Goebbels mi naproti tomu říkal, že mě nepustí, že beze mne nemůže žít, že pro mě udělá, co chci, a že se nějakým způsobem domluví se svou ženou. Nevěřila jsem mu příliš...“

„Zejména v roce 1938 jsem měla situaci velmi těžkou, z kruhů blízkých Goebbelsovi docházelo k narážkám, že jsem Češka... Nakonec mě Goebbels vyzval, abych si promluvila s jeho paní. Mluvily jsme celkem o ničem dvě hodiny, až se mě paní Goebbbelsová zeptala, zdali mám jejího muže ráda a zda s ním chci zůstat. Když jsem řekla, že s ním zůstat nechci, říkala mně, že nemohu tak naráz obrátit… Říkala mi tak nepřímo, abych k nim dále docházela. Nabyla jsem dojmu, že Goebbelsová má zájem na jiném člověku a že kryla naším poměrem tuto situaci.“

Druhý den došlo ale k hádce, zda je lepší Amy Ondráková, nebo Baarová ve filmu Hráči. Goebbels se před skupinou rodinných přátel ostře zastal Baarové proti své manželce Magdě. „To byla ta osudová neděle… Hned druhý den šla paní Goebbelsová k Hitlerovi, kde si mu měla stěžovat, že se dá rozvést, že takový život nepovede. Volali tam také Goebbelse…“

Resumé? Baarová nesměla rok na veřejnost, což jí oznámil Hitlerův pobočník von Helldorf. To ji zlomilo tak, že onemocněla. Navštívil ji Fröhlich a ptal se jí, jestli to všechno stálo za to, jestli to dělala z vypočítavosti, nebo z lásky. „Řekla jsem mu, že jsem Goebbelse měla ráda.“

„Po rozmluvě u Hitlera volal mně Goebbels několikrát v noci, vysvětloval mi, že Hitler jeho paní uvěřil a že jeho námitky nevzal na vědomí, že neměl možnost mluvit a musel dát Hitlerovi slovo, že se zařídí podle jeho směrnic. Že jeho paní je úplný ďábel, že jeho život nemá smysl… Vícekrát jsem se s Goebbelsem už neviděla.“ Už se nedozvěděla, že Goebbels nabízel Hitlerovi okamžitou rezignaci výměnou za post vyslance v Japonsku, kde s ní chtěl žít.

Smrtelný cejch rodiny

Lída Baarová byla za 16 měsíců propuštěna, „neboť styky s Hitlerem a Goebbelsem nespadaly do období zvýšeného ohrožení republiky“. Později se provdala a emigrovala. V Itálii natočila ještě několik filmů. Tragický osud potkal její matku, která zemřela po výslechu na policii kvůli údajnému kolaborantství své dcery.

Minulost Lídy byla osudnou i pro její sestru Zorku Babkovou-Janů. Baarová posléze vylíčila, že kvůli ní tuto nadanou herečku Václav Vydra vyhodil z divadla. Zorka prý konec na jevišti neunesla a skočila z okna rodinné vily na Hanspaulce.

Podívejte se na film o filmu Lída Baarová:

Video
délka: 34:15

Takhle se točil kasovní trhák roku: Podívejte se na celý film o filmu Lída Baarová Produkce filmu Lída Baarová

Fotogalerie
45 fotografií