„My jsme se Satinským měli zákaz vystupování. A našli se lidé na Slovkoncertu, což bylo něco jako Pragokoncert, kteří vymysleli, že bychom mohli jet do Prahy na tuto akci organizovanou Karlem Gottem, že by nám to snad pomohlo, když jsme byli sedm let v nemilosti,“ prohlásil Lasica před několika dny v dokumentu režiséra Pavla Křemena (51) Anticharta, mechanismus loajality, který odvysílala Česká televize.
To, zda skutečně akci svolával Karel Gott, či nikoliv, není dodnes jasné. Sám zpěvák se k výročí anticharty odmítl vyjádřit. A to jak pro televizní dokument, tak pro Blesk. Jasné je tedy jen to, že na akci vystupoval jako klíčový řečník, čehož v porevolučních rozhovorech litoval.
Objevily se spekulace, že Karel na antichartě mluvil z vděku k tehdejší komunistické garnituře. Ta ho totiž po »cvičné« emigraci v roce 1971 nestíhala, a naopak ho dál nechala zpívat i cestovat na Západ.
Aby také ne, když domů vozil obrovské sumy valut a vydělával pomalu víc než naše Škodovka.
„Já jsem konkrétně přímo nesloužil ani jednomu režimu. Jestliže jsem někomu posloužil, tak spíš tomu, že jsem podepsal Dva tisíce slov. A u takzvané anticharty, to jsme skočili na špek, zneužili nás, o tom jsem vyprávěl už mnohokrát. A to zase taková tragédie snad nebyla, já jsem nikdy nesloužil ani nezpíval za tyranů. Jestliže tady byla tyranie, tak začátkem padesátých let, a to jsem byl malý kluk,“ řekl Gott v rozhovoru pro MF Dnes v roce 2001.
Skutečný obsah svého tehdejšího vystoupení prý pochopil až z televizního záznamu. „A co se týče anticharty, tenkrát tam takové slovo vůbec nepadlo. Až po odvysílání tohoto mítinku v televizi, spolu s komentářem, jsme pochopili, že jsme byli zmanipulováni. Nepadlo ani slovo komunistická strana. To je třeba připomenout,“ vysvětloval Magazínu LN.
Po sametové revoluci byl Gott brzy jedním z těch, kdo na demonstraci na Václavském náměstí pěl 4. prosince 1989 dvousettisícovému davu spolu s emigrantem Karlem Krylem hymnu.
Jejich společné fotky z balkonu Melantrichu tehdejší listy označovaly za akt »národního smíření«, Kryl si pak, jak tvrdí jeho bratr Jan, tohle spontánní vystoupení do smrti vyčítal...
Mistr o Husákovi: Byl to inteligentní člověk!
„Husák byl podle mého názoru inteligentní člověk, který dokázal promluvit vtipně, nemlživě, i s umělci bez frází, na konkrétní téma. Estébáky neměl rád, protože seděl za komunismu osm let, tak si s nimi asi užil, ne? Kdyby na jeho místě byl někdo jiný, mladý kariérista, mohlo to dopadnout daleko hůř,“ prohlásil v roce 2011 Karel Gott v rozhovoru pro MF Dnes.
Zasloužilý umělec už 3 měsíce po podpisu
Jen tři měsíce po podpisu anticharty dostal Gott 3. května 1977 ve Valdštejnském paláci v Praze titul Zasloužilý umělec. Čestný titul mu předal ministr kultury ČSSR Milan Klusák (†69).
A o osm let později, v úterý 30. dubna 1985, mu ve Španělském sále Pražského hradu udělil generální tajemník ÚV KSČ a prezident republiky Gustáv Husák (†78) čestný titul Národní umělec za výjimečnou uměleckou činnost.
