Na seriál Hudečková, dnes úspěšná spisovatelka a manželka houslového virtuoza Václava Hudečka, vzpomíná ráda. „Vždycky na všechno vzpomínám v dobrém. I na to, co se neudálo podle mých představ, protože ať bylo, jak bylo, každý čas má své slunce i stín,“ říká.

„Stíny jsou dobré k tomu, že si člověk zchladí horkou hlavu, naučí se rozpoznat fakta a ve stínu skryté zlé úmysly a přestane si dělat iluze. V prosluněné mysli si ohřívám jen to nejlepší a životodárné.“

Práce na seriálu prý byla, alespoň podle ní, poznamenána prostředím, kde se natáčelo. „Sanitku jsme dlouho točili v krčské nemocnici, měla jsem na očích spoustu trpících lidí a obětavou práci lékařů. Uvědomila jsem si, jak cenné je zdraví a jak lehkovážně ho lidé, zvlášť v mladém věku, berou jako samozřejmost. Prostředí nemocnice, které mi vnuklo myšlenku, jak lépe zacházet se svým životem, pro mě bylo největším přínosem,“ vzpomíná někdejší herecká hvězda. A proč s prací před kamerou skončila? „Chtěla jsem svůj život uspořádat podle svých představ a ne podle toho, jak mi ho kdo »zrežíruje«. V té době o osudu tvůrců i herců rozhodovali straničtí tajemníci, byla jsem svědkem ponižujících scén, kdy trestali neposlušná individua. Herectví není svobodné povolání i dnes musí výborní herci velmi bojovat, aby je někdo nenaverboval do předem prohraných bitev a neznemožnili se před diváky, kteří obdivují jejich umění,“ dodává Eva, známá i z filmů Jak utopit doktora Mráčka či Bouřlivé víno.

Fotogalerie
19 fotografií