Případem »buřičských« herců, hlavně však Václava Postráneckého (72) a Petra Kostky (77) se zabývala X. správa SNB, tedy kontrarozvědka zaměřená na boj proti vnitřnímu nepříteli.
Blesk objevil ve stovkách situačních zpráv estébáků adresovaných ministerstvu vnitra unikátní dokument z 22. května 1986, který prozrazuje, že herci Národního to v té době neměli jednoduché. Jakékoliv jejich reakce kolem černobylské katastrofy – a nejspíš i ostatní jejich protirežimní komentáře – byly »bonzovány« a také pečlivě archivovány.
„Na případu havárie sovětské jaderné elektrárny se ukázalo, jak málo stačí, aby byla mezi členy souboru vyvolána protisovětská nálada, a to i u těch lidí, o kterých se domnívám, že se Sovětským svazem sympatizují,“ fňukal estébákům zasloužilý umělec, a hlavně ustrašený komunista Jiří Vala (†76), kterého Postránecký s Kostkou asi přiváděli k nepříčetnosti.
Ti dva totiž o věci nejen otevřeně mezi kolegy mluvili, ale hlavně šířili „…zaručené zprávy, získané poslechem západních sdělovacích prostředků“. Když se Vala snažil názorový proud rozpoutaný v hereckém souboru divadla otočit, byl už všem kolegům spíš k smíchu, „…naopak se na něho dívali jako na nějakou černou ovci,“ píše se v situačním hlášení.
Jiří Vala byl v té době slavným hercem. Ve Zlaté kapličce působil od roku 1972. V roce 1986, kdy své kolegy udal estébákům kvůli Černobylu, byl na vrcholu kariéry: díky »macho« vzezření ho filmaři obsazovali do rolí energických chlapáků třeba ve filmech Synové hor nebo Král Šumavy.
Známá pak byla i jeho role pražského velkopodnikatele Martina Nedobyla v seriálech Sňatky z rozumu a Zlá krev. A role různých hrdinů a dobrodruhů zřejmě ovlivnily i jeho »angažovanost«. Valovu složku StB již v 60. letech skartovala, protože ho nezískala k řízené spolupráci.
V evidenci 1. zvláštního odboru ministerstva vnitra se však stále nachází pod číslem 22024 pod zkratkou KI, tedy kandidát informátora. Touto šifrou estébáci označovali často i nic netušící lidi. Zasloužilý umělec Vala ale »tušil« a donášel podle svého...
Jedovaté jídlo
Po Černobylu se začali bouřit i čeští vědci a zdravotníci. Varovali před odběrem potravin (masa, mléka a mléčných výrobků) ze SSSR, NDR a Maďarska, ale i těch tuzemských alespoň po čtyři týdny. Báli se zároveň ale i o zdraví narozených dětí. Argumentovali „západními“ sdělovacími prostředky a „naší absolutní neinformovaností“.
