Adam vtrhl do té velké kutilské rodiny všech televizních pořadů jako úplně jiný fenomén, než byl jeho dědeček. Představuje se nám jako mladý dychtivý kluk, který ještě nic neumí, a proto musí mít vedle sebe staršího kamaráda, aby do budoucna byl taky tak šikovný.
Adam je pro mě sympatický právě v té radosti, nadšení i v tom, že mu to prostě ještě nejde. V té absolutní chuti je jeho kouzlo. Dobré je, že už má přece jen trochu zkušeností s prací s kamerou, protože předtím dělal redaktora hlavního zpravodajství.
Kritičtější ale musím být k jeho staršímu kolegovi Josefu Libickému (45). Kromě toho, že trochu »šumluje«, což je výraz pro špatnou artikulaci, mi u něj chybí více přirozené práce s kamerou. Oba si na to musí dávat pozor, protože zatím si víc povídají mezi sebou. Musí se víc snažit, aby brali televizního diváka do party.
Aby mu víc posloužili a jakoby řekli: „Pojď, diváku, teď to zkusíme spolu!“ Určitě si ale své diváky najdou, protože je to nový a velmi milý pohled. Adam svému slavnému dědečkovi jistě nebude dělat ostudu!
