Do první ligy hudebních producentů patřil Ladislav Štaidl. V jeho stáji totiž zářila největší hvězda – Karel Gott. V těsném závěsu za ním byl Karel Vágner, který se však přetahování a boji vyhýbal. Dále na pomyslném „bitevním poli“ stál František Janeček a Petr Hannig. Ti však byli skuteční lovci talentů. Když někdo opravdu vyčníval, pral se o něj Ladislav Štaidl. „Byli jsme tvrdá konkurence,“ vzpomínal Hannig pro Nedělní Aha! na oslavě svých sedmdesátin.
„Dávali mi Frantu za příklad, že to s papalášema umí. V tomhle jsem mu nesahal ani po kotníky,“ uvedl Hannig s tím, že Janečkovi nemůže v některých ohledech přijít na jméno, ale stalo se, že ho jeho rival jako konkurenta podržel.
František Janeček si nechával psát texty od Miroslava Müllera, což byl šéf přes kulturu a ideologické schvalování na ÚV KSČ. I když texty nebyly nic moc, díky tomu měl dveře všude otevřené. „Jak říká Jakub Smolík, když se u nás doma vyslovilo jméno Janeček, náš pejsek, fenka voříška jménem Štucka, se rozštěkala,“ dodal Hannig. K Müllerovi jezdíval hrát i Ladislav Štaidl. Zkrátka podlézalo se, kde se jenom dalo.
Co se týče práce, byly kvůli těmto stykům rozdílné i honoráře. Štaidl hrál pod Pragokoncertem a Janeček pod Pražským kulturním institutem. Štaidl dostal honorář deset tisíc plus pronájem aparatury, diety a cesťáky a sólo peníze pro Karla Gotta. Janeček dostal o dost méně – 6,5 tisíce bez dalších výhod. „Ale on si dovedl poradit jinak,“ smál se Hannig. Dokázal všechno dohnat pracovitostí a vynalézavostí, jak vydělat.
„Ano, nejsilnějším hráčem na trhu byl Ladislav Štaidl, který přetahoval zpěváky od Františka Janečka. A ten zase ode mě. Po Štaidlovi měl největší páky Karel Vágner, který měl ale svoji Hanku Zagorovou, Petra Rezka, po něm Kotvalda s Hložkem. On si jel ale vlastní cestou a nikomu muzikanty nepřebíral a jemu nikdo také ne. Vágner přitom začínal v mé skupině. Dělal jsem mu kapelníka,“ vysvětlil Hannig.
Ladislav Štaidl měl jednu velkou výhodu – Karla Gotta. Navíc měl styky i v televizi. A nalijme si čistého vína. Kdo je vidět a slyšet, má vyhráno. „Štaidl interprety lákal na televizi, kde měl největší páky. Kdo byl vidět na obrazovce, měl vystaráno,“ prozradil Petr Hannig. Proto ke Štaidlovi odešlo mnoho českých interpretů.
