Vy jste přijel na Bertramku mercedesem pana Gotta. Měl jste ho půjčený?
„Ano, zajišťoval jsem s ním servisní záležitosti.“
U Karla jste byl skoro dvě hodiny, prozraďte: Jak se mu daří?
„Já vám můžu říct jedinou věc, že je opravdu ve vynikající formě! Ta doba, kterou jsem s ním strávil, byla výborná. Povídali jsme si, zajímal se o dění doma i ve světě, řešili jsme muziku, ženský, prostě všechno možné...“
Změnila nějak pana Gotta vážná nemoc?
„Ne, toho jsem si nevšiml. Polehává, snaží se odpočívat. Ale jinak je na tom opravdu velmi dobře jak psychicky, tak i fyzicky. Když jsem uviděl jeho tvář, byl jsem strašně šťastný...“
Jak dlouho se spolu vlastně znáte?
„Přes 60 let a moc si toho přátelství vážím.“
Byl jste s ním v kontaktu i v době, kdy byl v nemocnici?
„Ano, telefonovali jsme si. Když jsem slyšel v televizi ten jeho vzkaz, tak měl hlas zlomený, ale po telefonu zněl lépe.“
