14°C
Film je postaven na skutečném příběhu, na jednání skutečných zločinců, jak se tento fakt odrazil ve vaší práci?
„Měli jsme velkou zodpovědnost především v tom, že hrozilo značné nebezpečí, že způsob, jakým ztvárníme nechvalně známého Káčka, by z něj mohl pro diváky navodit dojem hrdiny, kladné postavy.“
Takový syndrom Kajínek?
„Ano, přesně tak, aby to nebyl lidem sympatický chlapík... Bylo velmi důležité dbát na to, aby nepůsobil hrdinsky, aby to byl opravdu zloduch a zločinec. A to bylo potřeba hlídat od vzniku scénáře. Pak to také bylo důležité uhlídat na place, protože tam do toho vstoupilo i charisma Hynka Čermáka, představitele hlavní role.“
Scénář vychází z knihy Jaroslava Kmenty Padrino Krejčíř, vy jste ale ve filmu jméno známého zloducha nepoužili, proč?
„Důvody jsou právní, protože jsme nemohli použít konkrétní jméno žijící postavy. Z toho by mohly být nepříjemnosti. Pokud samozřejmě netočíte ódu na tu postavu, proti té by ten člověk asi nic neměl, ale tohle se dotyčnému líbit nebude.“
Jak jste přišel na jméno Káčko či Radim Kraviec? Přišlo vám pěkně gangsterské?
(usmívá se) „Káčko… to byla taková přezdívka, která figurovala jak v policejních spisech, tak v podsvětí. Podsvětí si rádo vytváří přezdívky, takže tam bylo třeba Káčko, Emko, Jéčko... Jinak Radim Kraviec je jméno odvozené od místa původu dotyčné postavy, a to je Českotěšínsko, kde jsou tahle »zpolštěná« jména poměrně častá. Tak jsem po něm sáhnul…“
Myslíte si, že takových Padrino Krejčířů u nás »běhá« víc?
„Běhá jich samozřejmě víc, ale tenhle je opravdu mistr všech, vzhledem k těm zločinům, co vymyslel a které udělal, a kam až to dotáhl, jak nás proslavil i v zahraničí, tak nemá konkurenci. Takže jsou tu, ale takovýhle formát ne!“
Káčko je asi hodně zajímavý týpek…
„To rozhodně, Káčko je neuvěřitelný asociál a exot. Nikdy nepřestává překvapovat. Ten chlap je jako nejčernější vtip. Jeho reakce jsou odlišné od běžného sociálního modelu.“
Třeba scéna s vypuštěným bazénem?
„Ano, ta je myslím dost silná! V rauši skočí do vypuštěného bazénu a začne se vyznávat mrtvému otci… Takové scény mě hodně baví, protože jakkoliv mohou vypadat vycucané z prstu, jejich základ je v reálném životě.“
Film se natáčel téměř půl roku, důvodem byla různorodost destinací či technická náročnost?
„Byly to vlastně dva filmy, takže s ohledem na počet natáčecích dní se točil na české poměry velmi krátce. Měli jsme na oba 48 dní, což je 24 dní na jeden. A český průměr je tak 30 natáčecích dní. Nicméně to půlroční natáčení bylo dané tím, že jsme tam chtěli mít vícero ročních období, aby to nepůsobilo dojmem, že jsme to natočili během pár dní. A samozřejmě v tom hrály roli i zahraniční lokace, protože to nebylo možné natočit v jednom tahu.“
Kde se natáčelo, proč nebyla jednou z destinací JAR, kde Krejčíř pobývá. Z bezpečnostních důvodů?
„Já bych hrozně rád řekl, že se to točilo v reálném prostředí Seychel a JAR, ale není to tak. Co se týče zahraničních motivů, tak se to celé natočilo na Kanárských ostrovech, které jsou svým charakterem hodně blízké JAR. Dopředu jsem ale věděl, že se bez JAR neobejdeme, jelikož je to velmi specifická země a chtěl jsem mít obrázek, jak to tam opravdu vypadá. Tak jsme tam točili záběry bez herců, celkové pohledy na město a další. A to proto, že tamní produkce je dvakrát dražší než u nás. A v neposlední řadě i vzhledem k tomu, o kom jsme točili, by nám tam asi nikdo nemohl zajistit bezpečnost.“
Asi to nebyl nejlevnější snímek?
„Co se týče nákladů, bavíme se v řádu milionů, jsme opět byli pod úrovní průměrného českého filmu, který má rozpočet tak kolem 18 až 20 milionů.“
Vzhledem k zahraničním lokacím jste byli dost úsporní…
„Museli jsme si poradit, byli jsme šikovní! (směje se) Ale vážně, potenciální investory odradil námět, nechtěli být spojováni s takovým zločincem… To nám komplikovalo život.“
Stalo se během natáčení něco nepředvídaného, nějaká komplikace?
„Problém byl hlavně při natáčení v zahraničí, španělské poměry jsou dost nevyzpytatelné, místní mají na všechno dost času a dvě hodiny nehrají žádnou roli… Kdo měl ve štábu dvě ruce a dvě nohy, tak zastával funkce tak tří lidí. Producent sám svážel komparzisty, nabíral je po městech, po autobusových zastávkách…“
Myslíte si, že bylo pro herce obtížné ztotožnit se s gangstery, se skutečnými žijícími zloduchy?
„Bylo to velmi obtížné, i já jsem to musel podstoupit, a rok, co jsem se tomu věnoval, jsem se musel napojit na přemýšlení podsvětí. A není to úplně jednoduché, blbě se s tím člověku žije. A ještě horší je to pro herce, kteří s tou postavou musí splynout, což si přinášeli s sebou domů, bylo to pro ně složité.“
V listopadu půjde do kin druhá část filmu, mohl byste ji stručně charakterizovat, na co se mohou diváci těšit?
„Druhá část bude pro diváky podle mě ještě zajímavější, protože popisuje u nás nepříliš známou anabázi Krejčířova putování Afrikou. Od Seychel až po Jihoafrickou republiku. Ví se, kde to vybouchlo a koho zabil, ale už nejsou známy ty spojitosti, proč k tomu došlo… Podařilo se nám získat detailní informace o jeho tamním působení, dokonce od zdroje velmi blízkého jeho rodině.“
Zůstává druhý díl otevřený, stejně jako skutečnost, ve které je nyní Krejčíř před soudem v JAR a zodpovídá se za své zločiny?
„Nechci úplně prozrazovat konec, alespoň rámcově: Ačkoliv jsme nevěděli, jak Krejčíř dopadne, tak jsme se trefili naprosto přesně…“
Váš seriál Cirkus Bukowsky, teď nově Gangster Ka, jsou označovány za novou vlnu v české detektivce, nebráníte se tomu označení?
„Určitě ne, vůbec, jsem na něj hrdej! Snad to tak je… To ukáže ale až čas. Bukowsky je také citován až po třech letech jako průlomová věc. Lidi prostě musí vychladnout…“
Režisér Jan Pachl (38)
☛ Absolvoval Odbornou školu filmovou v Písku
☛ Na pražské FAMU vystudoval filmovou režii
☛ Výrazně na sebe upozornil krimiseriálem Cirkus Bukowsky, ke kterému si i napsal scénář a na nějž naváže seriál Rapl s Hynkem Čermákem v roli svérázného detektiva
☛ Také u filmu Gangster Ka je režisérem i scenáristou
