Jak se vám líbil film?
„Je tam znát filmařská licence, ale reálné prvky jsem našel. Minimálně charakteristika zúčastněných sedí.“
Jak dlouho už jste v Česku?
„Tři roky.“
Čím se živíte?
„Jsem zaměstnaný, víc bych to nerozváděl.“
Už tady zůstanete?
„Teď mi nic jiného nezbývá. Radši. Protože přece jen nedůvěřuji jihoafrickým orgánům. Chtějí mě tam dostat, abych svědčil proti Krejčířovi. Nechci ale cestovat, mám strach z mezinárodních zatykačů.“
Svědčit ale budete?
„Ano, ale rozhodně tam nepojedu. Uskutečníme to přes videokonferenci.“
Co proti němu chcete říct?
„Všechno, co je podstatný a na co mám důkazy. Věci, které se snaží vyvracet. Jako že nikdy neměl kontakty se zúčastněnými lidmi, že neznal třeba Sama Issu, že mu nikdy nepůjčil peníze. Přitom na to mám důkazy, esemesky přímo od něj, kdy jsem mu měl například vracet sto tisíc randů (cca 178 tisíc korun – pozn. redakce). A znám celé pozadí, proč tam lidé začali umírat.“
Jak se cítí člověk ve vaší situaci?
„Víte, já jsem seděl, takže jsem kriminálník, nejsem čistý jako lilie. Ale nenávidím pedofilii a vraždy. Nikdy v životě jsem nikoho nezabil. Pro mě je vše uzavřená kapitola. Znám toho člověka dlouho...“
Jak dobře?
„Byl jsem rodinný přítel, ne jenom bodyguard, i když v tom filmu je to až zveličený. Vedle ochrany jsem měl na starost řízení, výplaty a všechno ostatní. Staral jsem se o celou rodinu.“
Dokud fungovala...
„Promiňte, k jednotlivým osobám – ať už jsou to děti, manželka, nebo matka – se nikdy vyjadřovat nebudu.“
Máte strach?
„Mám. Kdybych neměl, tak jsem blázen. Strach musí mít každý.“
Je někdo v Česku, kdo by vám mohl ublížit?
„Určitě. Třeba jeden z našich bývalých společníků, kterého jsem dostal do kriminálu na jedenáct let. Chtěl si u mě objednat vraždu dalšího společníka. Jinak si nemyslím, že by tu byli jiní lidé, kterým bych vědomě ublížil nebo je připravil o finance. Nikdo nemůže říct nic špatného. Ale je pravda, že teď z mého veřejného vystupování není šťastná celá Krejčířova rodina.“
Nosíte u sebe zbraň?
„Nemůžu, nemám zbrojní průkaz. Tady nejsme v JAR.“
A nějaká bezpečnostní opatření?
„Téměř žádná.“
Myslíte, že vaše výpověď zbaví Krejčíře svobody?
„Nechci předbíhat, rozsudek bude vynesen brzy. Ale myslím, že minimálně by měl dostat sedm osm let. A poběží to dál a dál. Trest se bude nasčítávat a už nemá šanci.“
Jaký je vlastně Krejčíř člověk?
„Kdyby to nebylo takový hovado, jaký se z něj stalo teď, tak by to byl fajn člověk. Vynikající na party, na jednu stranu dobrej frajer, na druhou stranu neskutečnej zm*d. Myslí jen na sebe. Je mu jedno, co za sebou nechá. Tady ho lidi třeba i oslavují, že se mu podařilo utéct. Ale on nejen že zabil lidi, ale zničil tím i všechny okolo. Každý z nich měl mámu, tátu, dědu...“
Co vaše rodina?
„Nejsou šťastní, že jsem vystoupil na veřejnost.“
Kdo je Miloš Potiška?
- Za socialismu začínal jako drobný vekslák, který prodával u frekventovaných silnic cigarety, alkohol a keramiku.
- Začátkem 90. let pak dělal u »čepičářů«, což byla zvláštní parta novodobých podnikatelů, kteří měli obchůdky se suvenýry v centru Prahy a prodávali cizincům cetky včetně ušanek.
- Později se dostal do vyšších kruhů organizovaného zločinu. Tři roky dělal v cizině řidiče a bodyguarda bossovi pašerácké party, která řídila obchod s hašišem, extází a kokainem v jedné části Evropy. Pak všechny pozatýkali. Potiška vyvázl se čtyřmi roky, ale odseděl si jen dva roky a pět měsíců.
