7°C
Blesk: Jak se vám daří, Tomáši?
„Mám se skvěle, mám se pohromadě, držím se. Není to jako přidržování, ale pevný stání jako za sebou.“
Blesk: Často děláte to, že odletíte na tři měsíce do Dominikánské republiky a čerpáte energii, tak jak máte dobité baterky momentálně?
„Je to dobrý, navíc jsem se teď rozhodl, že si toho volna udělám víc. Jsem nějak unavený. Unavený z toho, že je mě moc. Jsem unaven sebou i společností a mám pocit, že je to tak akorát. Tak si to užívám teď o to víc, že mě zítra může třeba přejet auto. S takovým pocitem teď žiju. Užívám si to s vědomím, že na rok teď žádné akce nebudou.“
Blesk: Proč jste dospěl k rozhodnutí se stáhnout z veřejného života na rok?
„Moc jsem mluvil a moc jsem toho říkal. Kolikrát by bylo lepší mlčet. Ne vždy totiž vyzní ta informace, kterou chce člověk podat. To pak lidi mate a přesně to jsem cítil. Tím, jak jsem hodně mluvil, jsem poutal spoustu pozornosti sám na sebe, přitom to, proč jsem součástí českého showbyznysu, jsou mé písně, a ne já.“
Blesk: Litujete nějakého výroku z poslední doby?
„Vůbec ne, spíš se chci zbavit té aureoly, že mám pravdu a že vím něco víc než ostatní. Bohužel jsem vlastním přičiněním vzbudil v lidech tento pocit.“
Blesk: Měl jste sám někdy tento pocit, že víte víc než ostatní?
„V momentě, kdy jsem ucítil, že si to myslím, tak jsem se rozhodl si dát pauzu. Ten, kdo si tohle o sobě myslí, potom manipuluje s ostatními. Každý má totiž svoji pravdu a ta je ta správná a za tou má jít. Třeba já jsem byl často tázán, jak to dělám, že jsem tak šťastný, a já na to odpovídal, pak to znělo jako recept na štěstí. Pak po mně chtěli lidi radit, jak mají být šťastní. Bylo to kontra vůči tomu, co zpívám, protože v mých písních je to, že každý má svoji cestu ke štěstí a nejde tam dojít po cestě někoho jiného.“
Blesk: Jste opravdu bezvýhradně šťastný?
„Nooooo, jsem, úplně, protože na ničem nevisím a jsem svobodný.“
Blesk: No ale rok teď budete bez práce, bez toho, co máte, jak říkáte, rád...
„Od deváté třídy na základní škole jsem měl individuální plán. Neustále se mi škola prolínala se sportem, pak to na konzervatoři přešlo zase do umělecké činnosti a musím si přiznat, že jsem hodně opomíjel sebe a nějaké sebevzdělávání. Neumím třeba jazyk a ten se plánuji naučit. Bude to angličtina, protože mám spoustu přátel, se kterými si pak budu lépe rozumět.“
Blesk: Co na pauzu říká vaše žena Tamara?
„Ona i dcera jsou rády, protože se budeme mít víc. Už teď jsem sice schopen si čas uspořádat tak, abych s nimi byl co nejvíc, ale tou pauzou to neobohatí jen mě, ale i je, protože budeme spolu. Teď ještě můžeme, ale za rok, za dva Josefíně (3) vstoupí do života kamarádky a táta s mámou půjdou stranou.“
Blesk: Co další miminko?
„Jsme tomu s Tamarou otevření. Ještě nejsme ve fázi usilování o miminko, protože zatím ještě Josefína potřebuje pozornost pro sebe a my taky ještě potřebujeme odstup a trochu si potřebujeme užít ten mejdan.“
Blesk: Má Tamara také nějaké plány jako umělkyně?
„Má žena má dost těžkou pozici, protože moje popularita je hodně odrážena na ní a je pro ni těžké v tom mém stínu cokoliv dělat a bude to těžké za pár let i pro mou dceru, pokud by chtěla třeba zpívat. U mé ženy doufám, že bude svůj talent rozvíjet a zazáří, aby lidi viděli, jaká opravdu je. Je třeba skvělá malířka a píše nádherné texty k písním, které pak jako zpěvačka dokáže i zazpívat. Teď ten rok, co budu na mateřské dovolené, snad bude moci roztáhnout křídla, protože myslím, že její let bude vznosný.“
Blesk: Co nějaká dovolená? Bude opět v zahraničí, kde vás nikdo nezná?
„Moc bych si přál najít nějaké hnízdo a máme sen jezdit obytným vozem. Budeme si ho půjčovat a moc se na to těšíme a pojedeme po Čechách.“
Blesk: Co nové bydlení?
„Ano, hledáme místo, kde se budeme moct realizovat. Představujeme si dům, který bude součástí přírody a neměl by být náročný a taky by neměl čnít. Zatím hledáme pozemek, ale je to opravdu drahé.“
Blesk: Vychází vám nová deska, co od ní můžeme čekat?
„Ano, jmenuje se Anat život není. Anat je sémická bohyně války a to napovídá to, o čem je. Hlavní písní této desky je ukolébavka pro tuto bohyni, aby spala, i když králové křičí, aby ji nevzbudili. A já věřím tomu, že jsme už natolik silní, že dokážeme těmto věcem říct stop.“
Blesk: Takže nastupujete na roční dovolenou a necháváte jim tu novou desku. Skutečně vás fanoušci neuvidí vystupovat?
„Takhle jsem rozhodnutý. Dávám do světa písničky, za kterýma si stoprocentně stojím, a nejsem schopen ani ochoten k nim nic říkat. Nechci, aby lidi vnímali mě, ale ten obsah písní. Hlavní je píseň, ne já. Je mě moc a nikomu neuškodí, když je ho míň. Může se stát, že se fanoušci ke mně za rok už nevrátí, i to se může stát. Nechci zpátky do hal, ale do sálů kolem pěti set lidí. Tam jsem schopen lidem předat informaci a tam to funguje.“
Blesk: Kdy Tomáš Klus definitivně zmizí do ústraní?
„Bude to 27. září, máme poslední nasmlouvaný koncert Mezi ploty v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kde možná zůstanu. Pak adieu.“ (smích)
Blesk: Jak bude vypadat návrat za rok?
„Mám spoustu představ, jak by to mohlo vypadat, ale nic konkrétního zatím jasné není. Teď je hlavní to, že přijdu s novým životem. To abych se mohl narodit, musím zemřít. Ta smrt nemusí být fyzická, ale cítím, že potřebuju být obrozen, abych mohl dělat to, co chci, a to je říkat lidem pravdu.“
Klus plánuje svou smrt: Abych mohl žít, musím nejdřív zemřít! David Turek, Jan Jedlička
